1.	Anatomie zrakového orgánu

2.	Vznik zrakového vjemu

3.	Barevné vidění

3.1	Rozlišování barev a teorie barevného vidění

3.2	Poruchy barevného vidění

4.	Vývoj zraku

5.

Vady oka

5.1	Barevná vada

5.2	Otvorová vada

5.3	Astigmatismus

5.4	Oko ametropické

5.5	Oko krátkozraké

5.6	Oko dalekozraké

6.

Glaukom

6.1	Léčba glaukomu

“ 4 Vývoj zraku

Vývoj zrakového aparátu začíná v časné embryonální době jako výběžek nediferencovaného předního mozkového váčku. Tento výběžek se vychlipuje jako oční váček proti ektodermu -zárodečnému listu. Po kontaktu těchto tkání se tkáň vchlípí a vznikne oční pohárek. Ektoderm bujením zbytní a vytvoří základ pro budoucí čočku. Z očního pohárku pak vzniká sítnice. Ostatní vrstvy oční koule, tunica fibrosa a tunica vasculosa, se diferencují z okolní tkáně mezenchymu.Rozvoj zrakových funkcí a jejich kvalita úzce souvisí s anatomickým a funkčním vyzráváním jednotlivých tkání a pak jejich vzájemné a bezchybné spolupráce. Zralý novorozenec má nedokončený vývoj oka jako takového a nejsou patřičně vyvinuta korová centra. Na sítnici není dokončen vývoj místa nejostřejšího vidění, tj. centrální krajiny, periferní vidění převažuje nad centrálním viděním. Novorozenec neumí sledovat ani fixovat předměty. Zraková ostrost v prvních dvou týdnech po porodu není lepší než O,O2 normálního vidění (normální vidění l,O). Dítě reaguje na černobílý kontrast a na červenou barvu. V l. měsíci života dítě nepravidelně každým okem zvlášť fixuje předměty. Od 2. měsíce dítě již fixuje aktivně a objevuje se krátkodobá fixace oběma očima. Ve 3. měsíci života je vidění O,l66 normálního, dítě začíná nastavovat osy pohledu k podnětu. Ve 4. měsíci centrální vidění definitivně převažuje nad periferním a dítě je schopno plně akomodovat. Je to důležité období pro vznik binokulárního vidění a má vliv na vývoj refrakce. V 6. měsíci je definitivně ukončen vývoj fovey (místa neostřejšího vidění) a mozek spojuje obrázky obou očí v jeden prostorový vjem, pokračuje upevňování již vytvořených reflexů. Ve l2. měsících je vidění O,3 normálního vidění. Vývoj všech reflexů je ukončen ve 3 letech a vidění je O,6-O,8 normálního vidění, do 6 let se stabilizuje a je O,8-l,O.

5 Vady oka
Oko má všechny možné optické vady, některé z nich však v takovém měřítku, že při vidění nevadí; neprojevuje se např. vada barevná a otvorová, naproti tomu vyniká často astigmatismus.

5.1 Barevná vada
O její existenci se přesvědčíme, zakryjeme-li část oční pupily stínítkem a pozorujeme rám okna proti obloze. Je-li zakryta pravá polovina pupily, vidíme pravý okraj zbarvený modře a levý žlutě.

5.2 Otvorová vada
Projevuje se zřetelně, jde-li o zobrazení velmi jasného svítícího bodu; v tomto případě vyniká rozptylový kroužek způsobený otvorovou vadou, takže se zdá jasná plocha větší než stejná plocha méně osvětlená. Úkaz se nazývá irradiace; je příčinou toho, že osvětlený srpek Měsíce vidíme větší než ostatní část neosvětlenou. Podobně rozžhavené vlákno v žárovce se zdá tlusté, ačkoli ve skutečnosti je velmi tenké. Zacloníme-li však oko malým otvorem, irradiace se zmenší.

5.3 Astigmatismus
Velmi často se vyskytují u očí nepravidelnosti lámavých ploch; ve většině případů u rohovky, někdy však též u jedné nebo obou ploch čočky. Princip spočívá v tom, že úhrnná soustava oka nemá ve všech meridiánech stejnou lámavost; obyčejně ve dvou k sobě kolmých meridiánech má lámavost nejmenší a největší.

5.4 Oko ametropické
Nesplývá-li obrazové ohnisko oka se sítnicí, vzniká tato vada, která má 2 formy: Je-li obrazové ohnisko před sítnicí, nazýváme ji krátkozrakost, a je-li ohnisko za sítnicí, jedná se o vadu zvanou dalekozrakost

5.5 Oko krátkozraké
U něho je vzdálený bod v konečné vzdálenosti a blízký bod je značně posunutý k oku. Aby bylo vidět vzdálené předměty ostře, je nutné představit před oko čočku, která zobrazí velmi vzdálené předměty v blízkosti tohoto bodu; toho dosáhneme pomocí rozptylky, jejíž obrazové ohnisko splývá se vzdáleným bodem.

5.6 Oko dalekozraké
vzdálený bod je u něho v konečné vzdálenosti za okem, a blízký bod je buď ve značné vzdálenosti před okem nebo za ním. Oko nabude vlastností oka normálního pomocí spojné čočky, jejíž obrazové ohnisko splývá s tímto bodem.
Je-li oko krátkozraké a dalekozraké zároveň okem astigmatickým, je nutné je korigovat pomocí čoček, jejichž jedna plocha je torická."

Seminární práce na předmět Neurofyziologie, použitá v roce 2007 na PFE ZČU.
Obsahuje schémata.