1.	Toxikologie

1.1.	Charakteristika toxikologie

1.2.	Členění toxikologie

2.	Škodliviny

3.	Karcinogeny

3.1.	Charakteristika karcinogenních látek

4.	Karcinogeny v životním prostředí

4.1.	Ochrana zdraví pracovníků

4.1.1.

Seznam karcinogenních látek s CAS číslem

4.2.	Karcinogeny v ovzduší

4.2.1.

Integrovaný registr znečišťovatelů

4.2.2.

Polycyklické aromatické uhlovodíky, PAU

4.2.3.

Benzen

4.3.	Karcinogeny v půdě

4.3.1.

Pentachlorfenol, PCP

4.3.2.

1,2,3,4,5,6 – hexachlorcyklohexan, HCH

4.3.3.

Dichlordifenyl-dichlorethylen, DDT

4.4.	Karcinogeny v odpadech

4.4.1.

Polychlorované bifenyly, PCB

5.

Závěr

“4.3. Karcinogeny v půdě

Jedny z nejznámějších a zároveň nejnebezpečnějších karcinogenů, které se nacházejí v půdě, jsou herbicidy, fungicidy a insekticidy. Tyto látky patří mezi halogenderiváty.
Mezi nejznámější patří, v dnešní době již nepoužívané, PCP (pentachlorfenol), DDT, HCH (1,2,3,4,5,6-hexachlorcyklo-hexan).
Základním rysem těchto látek je, že jsou velmi stálé a hromadí se proto v životním prostředí, kde se dostávají do potravního řetězce. Představují tak značnou ekologickou zátěž.[13]. Pentachlorfenol, PCP
Základní charakteristika PCP
číslo CAS: 87–86–5,
chemický vzorec: C6Cl5HO.

Za normálních podmínek je pentachlorfenol šedá krystalická látka, která může mít formu vloček. Teplota tání je 190 ºC a varu 310 ºC. Pentachlorfenol za normální teploty téměř nezapáchá, ale při zahřátí se projevuje intenzivním specifickým zápachem. Jeho hustota při 22 ºC je 1980 kg·m-3 a rozpustnost ve vodě při 25 ºC 10 mg·l-1. Je rozpustný v organických rozpouštědlech, tucích a olejích. Jedná se o látku těkavou, proto ji řadíme do skupiny VOC (těkavé organické látky). Struktura pentachlorfenolu je na obrázku 1.

Obrázek 1: Struktura pentachlorfenolu [14]
Použití PCP

Největší využití pentachlorfenolu představuje jeho aplikace jako fungicidu pro ochranu dřeva. Ošetřené dřevo ale nesmí být použito uvnitř budov nebo u výrobků, které mohou přijít do styku s lidskou či živočišnou potravou. Dále se pentachlorfenol užívá jako biocid ve zdivu a v textilu pro náročné prostředí. Byl dříve také užíván jako herbicid, ale toto jeho použití bylo již zakázáno. Jeho volný prodej je též zakázán.
Zdroje emisí
Vzhledem k použití pentachlorfenolu můžeme zmínit následující antropogenní zdroje jeho úniků do životního prostředí:
• Pentachlorfenol se do životního prostředí může uvolňovat z ošetřených trámů a zdiv.
• Další úniky mohou nastat při samotném procesu impregnace dřeva nebo zdiv těkáním a případně rozlitím či jinou chybou při manipulaci.
• Je také nutné vzít v úvahu potenciální úniky pentachlorfenolu v procesu jeho výroby, kde může unikat v důsledku netěsností, poruch či havárií výrobní aparatury.

Dopady na životní prostředí
Pentachlorfenol je látka ohrožující zdraví organismů. Je-li pentachlorfenol uvolněn do životního prostředí (zeminy), je pomalu degradován mikroorganismy. Je-li uvolněn do vody, usazuje se v sedimentech. V ovzduší dochází k jeho degradaci fotochemicky slunečním zářením. Mírně se akumuluje ve vodních živočiších (rybách). Přítomnost pentachlorfenolu v prostředí může způsobit ohrožení populací volně žijících zvířat, na které má celkově negativní účinky. Při použití v domácnosti může pentachlorfenol ohrozit zdraví domácích zvířat. Přesto, že pentachlorfenol vykazuje určitou schopnost bioakumulace, nebyly prokázány žádné jeho významné globální škodlivé dopady či šíření potravními řetězci.

Dopady na zdraví člověka, rizika
Pentachlorfenol je zdraví škodlivá látka. Jeho toxické účinky zahrnují širokou škálu projevů jako podráždění pokožky, poškození dýchacích cest, poškození jater a ledvin, bolest hlavy, pocení, slabost, potíže s dýcháním, bolest břicha. Dlouhodobé expozice mohou poškodit pokožku a způsobit akné podobné vyrážky. Velmi závažné je rovněž jeho karcinogenní působení a ohrožení zdravého vývoje plodu.

Celkové zhodnocení nebezpečnosti z hlediska životního prostředí
Pentachlorfenol je díky svým vlastnostem nebezpečná látka, která negativně ovlivňuje jednotlivé složky životního prostředí i zdraví člověka. Nevykazuje sice výrazně vysokou schopnost bioakumulace, avšak jeho přítomnost v životním prostředí je velmi negativním důsledkem lidské činnosti.[14]"

Obsahuje tabulky a schémata.