1.

Dílo

2.

Logika

3.	Metafyzika

4.

Příroda

5.	Kritika a hodnocení

"Příroda
a) Fyzika – Aristotelovy přednáškz s tímto názvem jsou většinou spíše metafyzikou než fyzikou, a zčásti fyzikou teoretickou. Zabývají se nejobecnějšími základními pojmy fyziky: prostorem, časem, látkou, příčinou, pohybem.
b) Stupňovitá říše živých bytostí – Aristoteles se zabýval botanikou, je zakladatelem zoologie. Nejnižším stupňem organična jsou rostliny. Jejich životní funkce je výživa a rozmnožování. U živočichů přistupuje schopnost smyslového vnímání a změna místa, u člověka navíc ještě schopnost myslet.

Antropologie, etika a politika
a) Člověk – Svými tělesnými funkcemi a nižšími duševními činnostmi se člověk řadí k ostatním živým bytostem. Ale i tyto funkce jsou přizpůsobeny jeho vyššímu určení. Ruce, orgány řeči, vzpřímená chůze, velikost mozku k tomu poukazují. Aristoteles důvěřuje smyslovému vnímání. Jednotlivé smysly nás zpravují vždy jen o vlastnostech věcí, ke kterým se speciálně vztahují: oko o barvách, ucho o zvucích atd.
b) Zdatnost (ctnost) – Aristoteles nepochybuje o tom, že pro člověka je nejvyšším dobrem blaženost. Dokonalost každého živočicha spočívá v dokonalém rozvinutí činnosti, která je mu vlastní.
c) Stát – Aristoteles podává jak kritiku stávajících a možných ústav, tak i popis ideálního státu. Ústavy rozlišuje tradičním způsobem podle počtu vládnoucích: Monarchie je vláda jednotlivce, aristokracie vláda několika, políteá vláda mnoha. Jejich zvrhlými protějšky jsou tyranie, oligarchie a demokracie. Nauku o ideálním státě Aristoteles nedokončil. Otroctví se mu jevilo jako dané od přírody, tak jako všem jeho krajanům. Manželství, rodinu a obec hodnotí velmi vysoko.

Kritika a hodnocení
Aristotelovi chybí strhující výmluvnost jako Platónova. Hodnotu logiky
Aristoteles patrně přecenil. Přírodovědecké spisy obsahují mnoho omylů, např. v astronomii. Je třeba říci, že Aristoteles se ve většině oblastí pohyboval na zcela panenské půdě a že prostředky pozorování, které měl k dispozici, byly z dnešního hlediska nedostačující. Také nepříznivé společenské podmínky dávají nakonec Aristotelovým výkonům tím více vyniknout. Shromáždil nepřeberné množství faktů. Staletí z něho čerpaly vědy, žila z něho celá středověká filosofie."