1.	Vznik transpersonální psychologie

2.	Předchůdci transpersonální psychologie

2.1.

W. James

2.2.	Carl Gustav Jung

2.3.	Roberto Assagioli

3.	Psychedelické hnutí

3.1.	Timonthy Leary

3.2.	Richard Alpert

3.3.	Druhy psychedelických zkušeností

4.	Předmět studia transpersonální psychologie

4.1.	Koncept rozšířeného vědomí

5.	Některé přírodovědné teorie rozšířeného vědomí

5.1.	David Bohm

5.2.	Kenneth R. Pelletier

6.	Významní transpersonální psychologové

6.1.	Karl Harry Pribram

6.2.	Stanislav Grof

6.3.	Ken Wilber

6.4.	Jean Gebser

"VZNIK TRANSPERSONÁLNÍ PSYCHOLOGIE

Vznik transpersonální psychologie navazuje na humanistickou psychologii, o čemž svědčí i výrok A.H.Maslowa: který v r. 1968 prohlásil, že je již připravena další cesta v psychologii, tzv. „čtvrtá psychologie“ , která je „nadpersonální“ a „transhumánní“. Transpers. psychologie vznikla v USA koncem 60. let (1968) v souvislosti s objevováním neobvyklých zkušeností, jež byly označovány jako mystické, spirituální či transpersonální. Na odhalování těchto mimořádných stavů vědomí se podílelo psychedelické hnutí, které široce experimentovalo s psychoaktivními látkami, především s LSD-25 (dietylamid kyseliny d-lysergové). Současně se objevil příliv zájmu o východní duchovní a meditační systémy.
„Vlna „ex oriente lux“ charakteristicky se objevují vždy v období vrcholící krize „západního vědomí“ a západního systému hodnot s sebou přinesla velký zájem o esoterní systémy, ale i okultismus, sbližování přírodních věd s esoterickými systémy a vyvrcholila posléze v hnutí „New Age“.“(2). Hnutí „New Age“ doufá v odvrácení ekonomické, ekologické či jiné katastrofy prostřednictvím vnitřní duchovní změny každého západního člověka. K„Novému věku“ se připojili i někteří přírodovědci, především fyzici DAVID BOHM (1917-1992), který vytvořil holografický model vesmíru, a FRITJOF CAPRA (1939), který propojil kvantovou fyziku s východními náboženstvími. Ti začali zpochybňovat newtonovsko-karteziánské paradigma a usilovali o pronikání spirituálních dimenzí do přírodních věd. F. Capra k tomu napsal:

„Paradigma, které nyní ustupuje, ovládalo naši kulturu po několik staletí, během nichž utvářelo moderní západní společnost a významně ovlivnilo ostatní svět. Toto paradigma sestává z množství zakořeněných idejí a hodnot, k nimž patří představa vesmíru jako mechanické soustavy složené z elementárních stavebních částic, představa našeho těla jako stroje, představa života ve společnosti jako kompetitivního boje o přežití, víra v neomezený materiální pokrok dosažitelný ekonomickým a technologickým růstem a v neposlední řadě i přesvědčení, že společnost v níž je žena všude podřízena muži, je společností uspořádanou podle základního zákona přírody...
Nové paradigma můžeme označit jako ,holistické vědění světa'. Svět je chápán spíše jako integrovaný celek než jako soustava navzájem oddělených částí. Toto nové paradigma můžeme též chápat jako ekologické hledisko, pokud užijeme termín ,ekologický' v širším a hlubším významu, než tomu obvykle je. Hluboké ekologické uvědomění uznává zásadní vzájemné závislosti všech jevů a skutečnost, že jednotlivci i společnosti, my všichni, jsme včlenění do cyklických procesů přírody (a zcela na nich závisíme)“ (Capra, 2004, in Plháková, 2004)."

Práce obsahuje fotografii a obrázky.