1.

Úvod

2.	Základní informace o zemi

3.	Vybrané makroekonomické ukazatele Mexika

4.	Obchodní bilance v letech 1993 až 2002 - vývoz, dovoz, obrat a saldo

5.	Komoditní struktura zahraničního obchodu

5.1	Komoditní struktura exportu v roce 2002

5.2	Komoditní struktura importu v roce 2002

6.	Teritoriální struktura zahraničního obchodu

6.1	Export z Mexika v roce 2002

6.2	Import do Mexika v roce 2002

7.	Vývoj cen v zahraničním obchodě

7.1	Exportní ceny zboží a služeb (v národní měně)

7.2	Importní ceny zboží a služeb (v národní měně)

7.3	Index vývoje cen (v amerických dolarech), 1995 = 100

8.	Vývoj podílu exportu, importu a obratu zahraničního obchodu na HDP

9.	Závěr a trendy do budoucna

“9. Závěr a trendy do budoucna
Mexiko je podobně jako ČR rozvíjející se tržní ekonomika, která k rozvoji svého zahraničního obchodu využívá členství v mezinárodních organizacích (WTO,IBRD, NAFTA) i strategickou polohu při hranici s USA. V Mexiku došlo v letech 1998 až 2002 k výraznému poklesu inflace i úrokových sazeb a růstu HDP – až na 6000 USD/obyv. v roce 2002. Obchodní bilance Mexika byla v letech 1993 až 2002 mírně pasivní (kromě let 1995 až 1997). Obrat zahraničního obchodu se zvýšil ze 120 mld. USD v roce 1993 na 329 mld. USD v roce 2002. Z hlediska komoditní struktury převažují v importu stroje, zařízení, auta a výpočetní technika, kdežto v exportu ropa, zemní plyn, ocel a automobilové komponenty. Z hlediska teritoriální struktury je dominantní postavení USA (89 % mexického exportu a 63 % importu). Podíl exportu i obratu zahr. obchodu na HDP se zvyšoval ( z 31 % na 38 %, z 64 % na 78 %), avšak v r. 2001 došlo k velkému poklesu.

V posledních letech došlo k otevření mexického trhu, byly odstraněny netarifní překážky jak ve vývozu, tak i v dovozu. Zahraniční obchod Mexika je v podstatě liberalizován.
Podobně jako je ČR do značné míry hospodářsky závislá na Německu, tak Mexiko je ještě více závislé na USA. Mexiko ve druhé polovině 90. let dokonce předstihlo Japonsko a stalo se po Kanadě a Číně pro USA třetím největším obchodním partnerem. Vzájemná obchodní výměna s ČR však nadále bohužel zůstává velmi nízká.
V Mexiku existují zóny volného obchodu a průmyslové zóny, které preferují místní vlády. Značně se však liší svou rozlohou i úrovní infrastruktury. Specifickým fenoménem jsou tzv. maquiladoras, montážní pobočky zahraničních, zejména amerických firem na mexickém území. Jejich výhodou je levnější pracovní síla a ceny vstupů ve srovnání s náklady v USA a Kanadě a tyto montovny navíc zabraňují většímu přílivu Mexičanů do USA.
Avšak vzhledem k postupnému růstu nákladů v zemi je stále častějším jevem jejich přemísťování do středoamerických republik ležících na jih od Mexika nebo do zemí v jihovýchodní Asii."

Seminární práce je do předmětu Vnější hospodářská politika.
Převážná část práce se skládá z tabulek, čistého textu jsou cca 3,5 strany.