Úvod

1.1	Uživatelská struktura účetních informací

1.2	Manažerské účetnictví

1.2.1

Nákladové účetnictví

1.3	Controlling

1.4	Vztah manažerského účetnictví a controllingu

Závěr

“1.4 VZTAH MANAŽERSKÉHO ÚČETNICTVÍ A CONTROLLINGU
Vyjdeme-li z výše uvedených vymezení obou pojmů, je v jejich srovnání zřejmá určitá nesouřadnost. Zatímco controlling jako metoda řízení nutně integruje úvahy o koordinaci všech funkcí systému řízení, manažerské účetnictví je „jen“ informačním nástrojem systému řízení. Z tohoto hlediska je zřejmé, že srovnání lze podrobit pouze manažerské účetnictví a informační nástroje controllingu.
Zdá se, že v tomto směru existují mezi pojetím manažerského účetnictví a informační podporou controllingu některé rozdíly.
Zatímco manažerské účetnictví se téměř výhradně opírá o hodnotové charakteristiky (i když zejména v krátkodobém řízení úzce spjaté s naturálními veličinami), controlling využívá mnohem šířeji i nepeněžní informace. Poněkud zjednodušeně lze říci, že informace manažerského účetnictví, určené pro potřeby řízení, jsou pokryty dvěma zaměřeními controllingu:
● tzv. nákladovým controllingem, který se primárně zaměřuje na řízení faktorů, jež ovlivňují výši zisku firmy, a tím přirozeně i na její náklady a výnosy;
● tzv. finančním controllingem, který je zaměřen zejména na řízení finanční a kapitálové struktury firmy a na řízení jejích peněžních toků.
Stranou zájmu manažerského účetnictví zůstává ta část controllingu, která se orientuje na informace pro řízení věcné, naturální stránky podnikatelského procesu (viz obrázek 1.3).

Obr. 1.3 Vztah manažerského účetnictví a informací controllingu

Naopak z hlediska fází rozhodovacího procesu se zdá, že vymezení controllingu zdůrazňuje zejména tu část informací, která je určena pro řízení. Pojmové vymezení manažerského účetnictví spíše zdůrazňuje potřebu manažerů získávat informace pro rozhodování o budoucnosti. Toto srovnání je však poněkud mechanické: i stanovení kvalitních cílových informací žádoucího stavu, které je mottem controllingu, samozřejmě vyžaduje, aby informační systém poskytoval podklady pro co nejlepší zhodnocení variant budoucího vývoje.
To, co naopak oba – spíše teritoriálně a historicky než obsahově odlišné – informační přístupy nejsilněji spojuje, je chápání účetnictví jako vrcholového informačního nástroje, který díky svým cílům a prostředkům jejich dosažení prosazuje vnitřní koordinaci všech funkcí systému řízení. Základním projevem této skutečnosti je fakt, že postupná konkretizace strategických cílů firmy i analýza odchylek v zásadě vychází z „triumvirátu“ syntetických informací rozpočtovaných, resp. ve skutečné výši zpracovávaných účetních výkazů: rozvahy, výsledovky a peněžních toků."

Obsahuje schémata.