“ CÉVNÍ SOUSTAVA
Čtyřdílné srdce je rozděleno na pravou část s krví odkysličenou (venózní) a levou s krví okysličenou (arteriální). Z levé silně svalnaté komory vystupuje pravý aortální oblouk. Rozlišuje se krevní oběh plicní, tělní a ledvinový (vrátnicový). Červené krvinky obsahují hemoglobin, jsou oválné a mají jádro.
Ptačí srdce patří díky intenzivní látkové výměně k největším mezi obratlovci (10-20 % hmotnosti těla). Ptáci se vyznačují vysokým krevním tlakem, rychlou tepovou frekvencí (pěvci: 400-800 tepů/min, kolibříci: 1 000 tepů/min) a z toho plynoucí vysokou teplotou těla (38-43 °C).

 POHLAVNÍ SOUSTAVA
gonochoristé
Párová, fazolovitá, šedá varlata jsou redukovaná, v době páření se zvětšují až 300krát a zbělají. Samicím funguje jen levý vaječník . Při páření dochází pouze k přiložení kloak partnerů, samci vrubozobých mají asi 5 cm dlouhý penis, který se při ztopoření vysune z kloaky (erekci způsobuje plnění lymfou a ne krví jako u savců). Nejdelší penis až 40 cm má pštros africký.
Vejce a embryo
Vajíčko oplozeno ve vejcovodu (spermie životnost až tři týdny), obaluje se bílkem, papírovou blánou (průsvitná, propustná pro plyny) a v nejnižší části kašovitou hmotou tuhnoucí ve skořápku. Vejcovodem prochází špičkou napřed, na závěr se obrací a za sekrece hlenu je vypuzeno. V těle samičky probíhá vývoj do stadia dvou zárodečných listů, další vývoj probíhá při zahřívání zpravidla tělem rodičů.
Nepatrná část centrálního žloutku tvoří na povrchu zárodečný terčík → vývoj zárodku. Zbytek je žloutek živný - střídání vrstev hustšího žlutého (bohatý na tuky) a tekutějšího bílého žloutku, který také vyplňuje střed žloutkové koule. V bílku je zakotven poutky.
Bílek - hustý obalující žloutkovou kouli a řídký rozložený pod papírovou blánou. Vápenitou skořápku zbarvují produkty zvláštních žláz v děloze. Embryo z ní během vývoje čerpá vápník, tak se skořápka oslabuje a mláděti se pak při líhnutí snadněji rozlamuje vaječným zubem.
Zárodek má značně velkou hlavu, je těsně obalem amnionem s plodovou vodou, chorion obaluje zárodek i s amnionem a po straně se vyvíjí bohatě prokrvený allantois umožňující dýchání. V závěru inkubace má zárodek hlavu stočenou mezi končetinami, dýchá vzdušný kyslík ze vzduchové komůrky. Velikost mláděte a jeho schopnost opustit hnízdo se druhově liší.
Typy mláďat:
o krmivá (nidikolní) - po vylíhnutí slepá, neopeřená a hluchá, málo pohyblivá, odkázána na péči rodičů (pěvci)
o nekrmivá (nidifugní) - líhnou se vyspělá, s prachovým peřím, mají dobře vyvinuté smysly, hned opouštějí hnízdo a sami si shání potravu (hrabaví)
O polokrmivá - líhnou se v prachovém o peření, dobře vidí i slyší ale rodiče je krmí (potápky)

SYSTÉM PTÁKŮ:
celkem známo asi 9500 druhů ptáků, z toho 6000 jsou pěvci

 PODTŘÍDA: PRAPTÁCI – vrchní jura – vrchní křída
Př. archeopterix

PODTŘÍDA: PRAVÍ PTÁCI

□ NADŘÁD: BĚŽCI
s výjimkou tinam nejsou schopni letu
měkké peří, prsní kost bez hřebenu (nepotřebují létací svaly)
zadní nohy jsou mohutné, přední zakrnělé, často u nich dochází k redukci prstů
řád:pštrosi – nelétaví
• pštros dvouprstý - 2 prsty, v současnosti největší pták, pohybují se rychlým během, samci hlídají hnízdo, často do hnízda snáší vejce více samic, většinou se starají i o mláďata
řád: nanduové
• nandu pampový– žijí v jižní Americe, mají 3 prsty,o mláďata se stará samec
řád: kasuáři – velcí nelétaví ptáci, žijí v Indonésii a Austrálii, všežraví
• kasuár přilbový - má na hlavě výrůstek
• emu australský – 3 prsty"