1.	Vymezení výzkumu

2.	Teorie a hypotézy výzkumu

3.	Výsledky výzkumu

4.	Přílohy (grafy)

4.1.	Postoj respondentů k RVP pro gymnázia

4.2.	Znalost procesu tvorby RVP pro gymnázia

4.3.	Dopady realizace ŠVP

"Výsledky výzkumu
První hypotéza se potvrdila v nezvykle vysoké míře. Přestože mezi těšínsko-slezskými gymnaziálními učiteli geografie se najde nepochybně celá řada více environmentálně orientovaných osob, téměř všichni se bez ohledu na své dílčí zaměření vyjadřovali ke smyslu kurikulární reformy a k jejím cílům značně negativně, místy až expresivně. V zásadě pouze čtyři učitelé, ve dvou případech ostatně koordinátoři ŠVP pro geografii, nachází spíše pozitiva. Postoje ostatních kolísaly od vyloženě negativních po neutrální v tom smyslu, že kurikulární reforma je reformou zbytečnou, protože v podstatě nic nového nepřináší. Za všechny tyto názory bych uvedl vyjádření jedné z mladších učitelek: „...není to změna. Je to to, co se dělá, ale řečeno jinak. Jsou větší mezipředmětové vztahy...“ Právě její slova adresována mezipředmětovým vztahů byly v zásadě jediným (!) pozitivem, o němž se v souvislosti s RVP a ŠVP pro gymnázia zmínila více než polovina z 21 aktivních respondentů. Tyto skutečnosti vyjadřují grafy uvedené v příloze (Postoj respondentů k RVP pro gymnázia a Výhody zavedení RVP pro gymnázia). Z grafu č. 1 (viz Přílohy) je jasně patrné, že kromě největší skupiny, kde se názor nepodařilo zjistit (viz výše), osciluje postoj k RVP pro gymnázia na Těšínském Slezsku mezi negativistickými až expresivními postoji. S tím souvisí i zjištění, že málo respondentů dokáže najít na RVP pro gymnázia skutečně zásadní pozitivní aspekty. Udávané posílení mezioborových vztahů a možnost větší specializace školy rozhodně bylo možné i před zavedením RVP pro gymnázia a je spíše důsledkem celého kurikulárního procesu než jeho důvodem. „...stejně většina kantorů učí už nyní svůj předmět v návaznosti a propojení na další podobné předměty. Takže teď se to akorát musí dát na papír a někam ten ,fascikl‘ založit, aby si to kontrola mohla přečíst...“
Kritika RVP pro gymnázia se týkala pochopitelně i věcí obecně-pedagogických (tj. problémy koncepce školství po uplatnění ŠVP jako je např. přestup žáka nebo i učitele, nevyhraněnost metodických a didaktických pojmů v RVP aj.), tak očekávaných výtek oborových. Zde se ukázalo, že negativní a kritický postoj nevedl k většímu zájmu o RVP a ŠVP pro gymnázia. Naopak. Většina geografů na gymnáziích prostě rezignovala na jakoukoliv aktivitu v tomto procesu, o který se dále zajímali jen jemu naklonění. Patrné je to i grafu č. 2, kde se jako procesně aktivní projevila vlastně jen hrstka (14%, celkem 5 osob) učitelů geografie na gymnáziích Těšínského Slezska."

Práce obsahuje grafy.