1.	Budoucnost jedné kultury

1.1.	Co je kultura?

1.2.	Budoucnost kultury

1.3.	Kultura versus příroda

1.4.	Náboženství

2.	Nespokojenost v kultuře

2.1.	Život v mantinelech

2.2.	Cesta ke štěstí

"Nespokojenost v kultuře

Život v mantinelech
V této části knihy se setkáváme s řadou otázek, na které autor hledá odpovědi a nezapře název jak této kapitoly, respektive celé knihy. Primární a zároveň elementární otázka zní: co lidé žádají od svého života? Není od věci citovat autora z knihy. „Věnujeme se tedy méně náročné otázce, co lidé sami svým chováním vyjevují jako účel a úmysl svého života, co od života žádají a čeho v něm chtějí dosáhnout. V odpovědi na tuto otázku se lze sotva zmýlit; touží po štěstí, chtějí se stát a zůstat šťastnými. Toto snažení má dvě stránky, pozitivní a negativní cíl, chce jednak nepřítomnost bolesti a nelibosti, jednak prožitek silných pocitů slasti.“7 Avšak nastává zde problém, neboť štěstí, které vzniká podle Freuda z náhlého uspokojení značně nahromaděných potřeb, je velice těžko uskutečnitelné. Lidé jsou v kulturní společnosti ohraničeni jakýmisi morálními mantinely, jež eliminují štěstí člověka, vybočuje-li tento prožitek z „normálu“. Je třeba dodat fakt, že hranice mantinelu jsou ve společnosti kratší, než v soukromí jedince. Z toho automatický vyplývá omezení jedince, což má za následek potlačení pocitu štěstí, neboť nastane situace jeho neuskutečnění.

Cesta ke štěstí
Ale není možné, aby lidé žili bez uspokojení svých potřeb. Touží po štěstí a také ho musí dosáhnout. Jak? Smíří-li se člověk s faktem o nemožnosti absolutního uspokojení svých potřeb a tím pádem maximálního prožitku s cílem pocitu štěstí, musí se v této situaci uskromnit a snížit nároky na tento lidský cíl. Freud se zmiňuje o cestách a způsobech, které mohou přivodit pocitu štěstí nebo jim napomoci. Neboť je štěstí prožitek, lze tento stav umocnit.
Jedna z možností, o které se autor zmiňuje, je intoxikace, kterou považuje za nejhrubší metodu, ale zároveň za nejúčinnější. Uvědomuje si fakt, že existují látky z jejichž přítomnost v krvi nám poskytnou bezprostřední pocity slasti, ale zároveň extrémně transformují podmínky našeho vnímání, že se stáváme nezpůsobilými přijímat negativní podněty. Ba co víc, nejen, že jsou tyto účinky současné, ale zdají se být spolu úzce spjaty."