1.

Úvod

2.

Idaho

2.1	Geografické aspekty

2.2	Demografické a správní aspekty

2.3

Historie

2.4

Ekonomika

3.

Montana

3.1	Geografické aspekty

3.2	Demografické a správní aspekty

3.3

Historie

3.4

Ekonomika

4.	Hranice Idaho – Montana

4.1	Historické hledisko

4.2	Geografické hledisko

4.3	Demografické a správní hledisko

4.4	Ekonomický a demografický růst v oblasti v 90. letech

5.

Závěr

6.	Použití zdroje

7.

Přílohy

7.1	Fyzická mapa Idaho

7.2	Správní jednotky Idaho

7.3	Správní jednotky Montany

7.4	Mapa Montany

7.5	Mapa Idaho

"3.4 Ekonomika
Těžební průmysl dominoval v ekonomice Montany ještě v průběhu 20. století. Nicméně, v 90. letech 19. století tvořil už jen 10 % příjmů státu. Poptávka po mědi za II. Světové války a objev ropy ve východní Montaně v 50. letech povzbudily ekonomiku. Stát však neustále čelil vysokým nákladům za dopravu, nedostatku pracovníků a pomalé legislativě v oblasti těžby. Podpora manufakturní výroby a turismu směřovala k větší diversifikaci ekonomiky. V 70. letech dramaticky stoupla těžba uhlí, což kompenzovalo pokles těžby kovů. V roce 1997 v legislativě prošel cíl přilákat zahraniční investice vytvořením ze státu investiční a bankovní azyl.
Zemědělství a těžba jsou základem hospodářství Montany. Pravidelná sucha a kruté zimy sice proměnily některé farmářské osady v mrtvá města, díky zavlažovacím systémům však má zemědělství stále největší podíl na příjmech Montany. Na planinách se stále pasou stáda skotu a ovcí. Hlavními plodinami jsou pšenice, ječmen a cukrová řepa.
Kromě mědi se těží olovo, platina, zinek, stříbro a mangan na západě, ropa, zemní plyn a uhlí na východě. Významný je dřevozpracující, potravinářský a petrochemický průmysl.

4. Hranice Idaho – Montana
4.1 Historické hledisko
Idaho a severozápadní část Montany byly společně s Washingtonem, Oregonem a jihozápadní částí Wyomingu součástí Oregon Country. V letech 1818 až 1846 byla Oregon Country kondominiem Kanady (resp. Velké Británie) a USA. Dohoda z roku 1818 stanovila nechráněnou americko-kanadskou hranici na 49. rovnoběžce vedoucí od Lake of the Woods ke Skalistým horám, kterou Oregonská smlouva z roku 1846 rozšířila až k Vancouveru.
Západní část budoucí Montany tak zůstala součástí teritoria Oregon v letech 1848 až 1853, v letech 1853 až 1863 součástí teritoria Washington. V letech 1861 až 1862 vypukla zlatá horečka v současném severním a centrálním Idaho a osadníci požadovali vytvoření nového teritoria Severní Skalisté Hory. Na to Kongres odpověděl ustanovením teritoria Idaho v roce 1963. Teritorium Idaho zahrnovalo dnešní Idaho a Montanu a velkou část Wyomingu a jeho hlavní město Lewinston leželo u západní hranice. Vytvoření teritoria Idaho znamenalo spojení západní a východní Montany v rámci jednoho celku poprvé v historii. Východní 2/3 Montany byly od Louisiánské koupě nejdříve součástí teritoria Louisiana, v letech 1813 až 1821 teritoria Missouri, poté do roku 1854 tvořily tzv. Indian Country, aby se pak staly součástí teritoria Nebraska, roku 1861 západní částí nově vzniklého teritoria Dakota a nakonec roku 1863 byly připojeny k západní části dnešní Montany v rámci teritoria Idaho.
Delší existence teritoria Idaho byla geograficky nemožná. Masivní hřebeny Skalistých hor rozdělovaly teritorium na dvě poloviny, navíc Lewinston byl tisíc mil vzdálený od východních oblastí. Horníci z oblastí podél Missouri, v čele s bývalým kongresmanem za Ohio Edgertonem, začali agitovat za vytvoření nového teritoria, jehož hranici by tvořily hřebeny Skalistých hor. Mezitím, v roce 1964 legislativa Idaho požádala Kongres o vyčlenění nového teritoria s názvem Jefferson z Idaho, a to dělící linií podél Kontinentálního Předělu a 113. poledníku, která by východní hranici Idaho umístila na západ od Deer Lodge Valley. Avšak Edgerton zákonodárce Idaho přelstil. Osobně přesvědčil prezidenta Lincolna a severozápadní hranice Montany byla posunuta o 3 stupně na západ. To znamenalo, že linie mezi teritorii Idaho a Montana sledovala vrcholy Bitterroot Mountains až k hranici USA s Kanadou a Montana tak na severozápadě získala 130 mil široký pás území. Idaho ztratilo Flathead, hořejší Clark Fork a část údolí Kootenai ve prospěch svého nového souseda. Idaho požádalo Kongres o navrácení tohoto území, avšak bez úspěchu. V roce 1866 byl politiky z Lewinstonu dokonce předložen návrh na vytvoření nového teritoria Columbia, které by spojilo dnešní západní Montanu, severní Idaho a východní Washington, ani tento návrh však nebyl realizován."

Práce obsahuje tabulky a obrázky. Bez příloh by práce měla 8 stran čistého textu.