1.	Psychohygiena jako vědní obor

2.	Rozvoj osobnosti jedince

a) Zaměření osobnosti
b) Oblast schopností člověka
c) Oblast temperamentu a emotivity
d) Oblast charakterově-volních vlastností

3.	Patologie využívání volného času z hlediska psychohygieny

4.	Režim dne z hlediska psychohygieny

5.	Psychohygienická pravidla využívání volného času

"3.3 Oblast temperamentu a emotivity
Temperament je u každého člověka odlišný. Existuje mnoho nejrůznějších typologií (Hippokratova, Kretschmerova, Jungova,…), ale všechny nám říkají víceméně totéž; existují různé typy osobností. Každému typu osobnosti je přirozená jiná otevřenost, dynamika, tempo či rytmus. A právě z hlediska psychohygieny ve volném čase bychom k tomu měli přihlížet, ne-li se tím přímo řídit. Vnucování jednotného tempa různým typům osobností je proto nezdravé, nepřirozené a v jistém smyslu i škodlivé.
Z pohledu pedagoga volného času je velmi obtížné toto pravidlo dodržovat. V žádné skupině lidí se nevyskytuje pouze jeden typ osobnosti. Podřídit pak jednotlivé činnosti a jejich dynamiku všem je velmi náročné. Je proto vhodné ponechat jednotlivcům co největší prostor k vlastnímu způsobu a rychlosti vykonávání dané činnosti. Pedagog volného času by měl tedy podporovat spontaneitu a bezprostřednost.
„Z pohledu psychohygieny by v aktivitách volného času měli jednoznačně převařovat kladné emoce, jako je radost, pocit uspokojení, neúzkostné očekávání, eliminován by měl být smutek, strach, podrážděnost atd. Ve volném čase by také mělo docházet ke kompenzacím takových emočních stavů, které se vyznačují vysokým napětím, prožitkem úzkosti až ohrožení a nadměrnou sebekontrolou, které jsou často příznačné pro pracovní proces.“ Vždyť volnočasové aktivity by měly podporovat stabilitu a integritu celé osobnosti, činorodost, vstřícnost a optimismus.
Volnočasové aktivity, které by podporovaly negativní emoce, by mohly samozřejmě vést k ještě větší psychické zátěži. Toto by měli mít na paměti především rodiče, kteří své děti nutí vykonávat určitou činnost, která je neuspokojuje. Rodiče si tím vlastně plní své vlastní přání a sny z dětství, ale svým dětem tím ubližují. Dítě je při této činnosti často nešťastné, nebaví ho to. Může docházet i ke ztrátě sebedůvěry, což se může negativně projevit v budoucím životě dítěte."