1.	Charakteristika doby, oživení národního obrození

2.	Almanach Máj a vznik nové literární generace

2.1	Program májovců

2.2	Jan Neruda

2.3	Vítězslav Hálek

2.4	Karolína Světlá

2.5	Rudolf Meyer

2.6	Adolf Heyduk

2.7	Jakub Arbes

3.

Ruchovci

3.1	Svatopluk Čech

4.

Lumírovci

4.1	Josef Václav Sládek

4.2	Jaroslav Vrchlický

4.3	Julius Zeyer

“Svatopluk Čech básník, prozaik, převažuje básnická tvorba – lyrická a epická poezie, novinář – založil časopis Květy
- nejvýznamnější představitel Ruchovců
- oblíbenou formou byl epos – rozsáhlá báseň s rozvitým dějem
témata: historická, venkov, soudobé politické problémy
EPIKA
1) epos historický – HUSITA NA BALTU (v almanachu Ruch), ADAM Z MICHALOVI
2) epos alegorický – postihnout někdejší Evropu, politické problémy
EVROPA – loď s mezinárodní posádkou, dojde k bouři, ale protože si mezi národy nepomohou, ztroskotají
SLAVIE – to stejné,loď se slovanskými národy, ale zvolí si vůdce Rusa, on je zachrání
3) epos idylický – venkovské prostředí
VE STÍNU LÍPY – cyklus 7 epických básní, které na sebe navazují, vyprávějí si je sousede pod starou lípou – to ty příběhy spojuje, převažuje idyličnost, venkov, vzpomínky na dětství v rodném kraji, obdiv venkova, prostota venkovského života
4) satira HANUMAN – satirický zvířecí epos, Hanuman: zvířecí král, určitá alegorie → prostřednictvím opičí společnosti je kritizovaná lidská společnost – určitý výsměch, výsměch politikům, právníkům, státním úředníkům, profesorům, opice se snaží lidskou společnost napodobit → snaha napodobit cizí vzory – tomu se vysmívá, kritizuje to, dostává se Hanuman pak na svůj ostrov, kde se stává panovníkem

LYRIKA - témata: láska k vlasti, národu, lidská svoboda, spravedlnost
JITŘNÍ PÍSEŇ – patetický styl -> povzbuzující, rétorický, hodí se na tribunu (mluví s patosem – říká se to) -> zvolání, pomlčky, otázky, jiný slovosled, vykřičníky
- brání se těm, kteří nevěří v uskutečnění národních myšlenek, polemizuje s nimi, (Žižka – všichni se husitům postavili, ale oni i přesto vyhrávali)
- vlastenecká tématika, povzbuzení národního vědomí → nezáleží na velikosti národa, ale na jeho odhodlání
PÍSNĚ OTROKA – lyricko – epická rozsáhlá skladba, pojednává o svobodě člověka, o otrocích na plantážích, hrubosti, ponížení, zachycuje „otrockého ducha“, někteří otroci jsou schopni být hnusní na ostatní otroky, aby si zajistili přízeň pána
- alegorický charakter – otrok: symbol nesvobodného člověka (nesvoboda je různá, není to jen otroctví ), nesvobodný může být i celý národ
- chtěl ukázat na morální vlastnosti, ale nakonec se obsahem stalo skladbou sociální, četli je dělníci
PRÓZA
BROUČKIÁDA – Pravý výlet pana Broučka do Měsíce
Nový epochální výlet pana Broučka, tentokrát do XV. Století
- hl. hrdina Matěj Brouček je Pražský měšťan, je stavěn do kontrastů s někým
- na měsíci se setkává s měsíčňany, kteří jsou „poetičtí“, poukázal na parnasisty, kteří vyznávali l´ar pur l´artismus, umění pro umění
- v 15. století je srovnáván s Husity, dostává se do domu měšťana z 15. století, kdy jim šlo o národ, vlastenectví, odehrává se zrovna bitva na Vítkově, p. brouček se má zúčastnit, mu je jedno, na které straně je, hlavně ať přežije (zbabělost, národní lhostejnost)
- satira – výsměch: hlavní hrdina – nemá nejlepší lidské vlastnosti, typ člověka: maloměšťák → kritika maloměšťáctví – jak se chovají
- vlastnosti maloměšťáka: vlastnosti pana Broučka, zbabělost, sobeckost, nechápavý, omezenost, neschopnost, falešnost, lhostejnost, prospěchářství, patolízalství"