1.	Pojem pravda

1.1.	Korespondenční teorie pravdy

1.2.	Koherenční teorie pravdy

1.3.	Konsenzuální teorie pravdy

1.4.	Pragmatismus

2.

Lež

2.1.

Definice

2.2.	Pojmy související s pojmem lež

2.2.1.

Nepravda, absolutní pravda, relativní pravda

3.	T.G. Masaryk a jeho výklad pojmu pravda

4.	Pravda a dnešní doba

"Pravda x lež

Výběr tématu do filosofie tak, aby splňoval zadané kritérium – řešit problém, který nám pomůže v praktickém životě - nebyl vůbec jednoduchý. Na zajímavou myšlenku mě přivedl příběh, který mi popisovala přítelkyně. Stal se v její práci. Jednalo se o poradu supervizorů (nadřízení operátorů) a nižšího i vyššího vedení. Byla dotázána na svůj názor na jednoho svého kolegu a bylo jí řečeno, že má říci pravdu a svůj názor, za který nebude postihován a, kdyby byl nelichotivý. S tímto ujištěním řekla vše, co měla na srdci. Jednalo se o kritické hodnocení sociálního přístupu dané osoby vůči podřízeným, ale v celkovém hodnocení se vyjádřila kladně o jeho schopnostech a dovednostech v profesionální oblasti. Řekla, co cítila a co měla na srdci – pravdu. Nicméně vedení se to nelíbilo, a tak byla svým nadřízeným napomenuta, že pokud se chce dostat do vedení, tak musí vyzdvihovat své nadřízené, nekritizovat je a stát za všech okolností za nimi. Pokud chceme mít svědomí čisté a být pravdomluvní, tak si musíme položit několik otázek. Jak se dá říci pravda? Dá se říci pravda tak, aby to byla zároveň lež? Jak druhému říci, co si myslím tak, aby to byla pravda a přitom pro něj přijatelné tvrzení, když to, co on chce slyšet, je v rozporu s tím, co mu chci říci?
Pro zodpovězení těchto otázek je zapotřebí se zamyslet nad tím, co pro nás představuje nebo jak chápeme pravdu. Pojem pravdivého a nepravdivého tvrzení byl používán ještě před tím, než vznikla filozofie, ale až filozofové se plně věnovali pochopení významu těchto pojmů. Pravdu či pravdivost chápeme jako shodu tvrzení se skutečností a tento pojem hraje primární úlohu ve filosofii, vědě, právu a náboženství (či teologii).
Pro objasnění pojmu pravda bych zde rád uvedl několik rozšířených teorií zabývajících se definováním toho, co je to pravda.
• Korespondenční teorie pravdy je klasický pohled, který zastával Aristotelés (384 př. n. l. - 322 př. n. l.) a středověká filozofie. Pohlíží na pravdu jako shodu věci a rozumu (adaequatio rei et intellectus):
„Pravdivé je říci o něčem, co je, že to je, a o něčem, co není, že to není.“ Aristotelés
„Pravda je shoda skutečnosti s poznáním. (Veritas est adaequatio rei et intellectus.)“
Tomáš Akvinský
Určitá modifikace této teorie, která pohlíží na pravdivost čistě z hlediska výroků, pohlíží na pravdu jako shodu informace se skutečností.
• Koherenční teorie pravdy pohlíží na pravdu jako na koherentní řadu výroků. Zabývá se pouze syntaktickou stránkou výpovědí. Pokud si výroky neodporují, jsou pravdivé. Řadou výroků rozumíme obvykle výroky, které nejlépe vysvětlují nebo nejúplněji popisují svět.
• Konsenzuální teorie pravdy (autorem je Charles Peirce): pravdou se stává to, na čem se shodne většina subjektů. Odnoží konsensuální teorie je pragmatismus."