1.	Vývoj ekologické politiky

1.1.	První akční program

1.2.	Druhý akční program

1.3.	Třetí akční program

1.4.	Jednotný evropský akt

1.5.	Čtvrtý akční program

1.6.	Maastrichtská smlouva

1.7.	Pátý akční program

1.8.	Šestý akční program

2.	Principy ochrany životního prostředí

2.1.	Princip prevence

2.2.	Princip předběžné opatrnosti

2.3.	Princip „platí znečišťovatel“

2.4.	Princip vysoké úrovně ochrany

2.5.	Princip nápravy škody u zdroje

2.6.	Princip subsidiarity

2.7.	Princip integrace

2.8.	Princip trvale udržitelného rozvoje

3.	Oblasti ochrany životního prostředí

3.1.	Nakládání s odpady

3.2.	Ochrana vod

3.3.	Ochrana ovzduší

3.4.	Ochrana přírody

4.	Financování pokroku v oblasti ochrany životního prostředí

5.	Kjótský protokol

6.

Závěr

7.	Použité zdroje

"1. Vývoj ekologické politiky
První náznaky politiky ochrany životního prostředí Společenství lze najít již na počátku jeho existence. V té době šlo však spíše o ojedinělá opatření, jejichž cílem ještě zdaleka nebyla uvědomělá a koncepční ochrana životního prostředí. Vznik předpisů Společenství, které upravovaly některé aspekty ochrany životního prostředí, byl vyvolán potřebou vytvořit společné standardy na ochranu spotřebitelů a zároveň odstranit překážky volného pohybu zboží mezi členskými státy. Proto byly první předpisy věnovány především některým druhům výrobkům – nebezpečné chemické látky, motorová vozidla, na prací prostředky.
Orientace na výrobky a ochranu spotřebitele se však brzy ukázala jako nedostatečná. Začalo být zřejmé, že rychlý ekonomický růst má značně negativní vliv na životní prostředí. Globální povaha tohoto problému vedla k uspořádání první celosvětové Konference OSN o životním prostředí v roce 1992 ve Stockholmu. První akční program o ochraně životního prostředí byl přijat v roce 1973 na období pěti let. Ten znamenal začátek samostatné politiky ochrany životního prostředí, které od té doby přijalo dalších pět akčních programů.

První akční program
První dva akční programy obsahovaly podrobný seznam opatření k řešení řady problémů znečištění životního prostředí. Zakotvily 11 zásad ekologické politiky, kterými se řídily i akční programy pozdější. Jsou to např. prevence je účinnější léčba, dopady na životní prostředí je při rozhodování třeba brát v úvahu v co nejranější fázi, vědecké poznání je třeba zdokonalit, aby umožnilo přijmout potřebná opatření a další."