1.

Styl

2.	Sociologie

3.

Předmět

4.

Znaky

5.	Společnost, proč ji studovat

6.

Platón

7.

Comte

8.	Herbert Spencer

9.

Durkheim

10.

Marx

11.

Tönnies

12.	Lester F. Ward

13.	Dubois a Jane Addams

14.	První katedra sociologie

15.	Robert Park

16.

Mead

17.

Blumer

18.

Parsons

19.

Merton

20.

Mills

21.

Gramsci

22.

Narcisse

23.

Habermas

24.

Saussure

25.

Barches

26.	Feminismus

27.

Foucault

28.	Sběr informací, přístup k nim

29.

Kultura

30.

Beveridge

31.

Althusser

“Co je však společnost a jak ji studovat?
Společnost je struktura a moc, způsob řešení věcí stanovuje právem. Právní systém je institucionalizovaná forma chování, má historické kořeny. Společnost se vyvíjí a s ní i její pravidla, proto je i její studium tak složité.
Už Platón před 2500 lety doporučoval, jak by měla společnost fungovat. Ale teprve industrializace, kdy se společnost měnila v ,,moderní“, osvícenectví a kritický způsob pohledu na společnost v porevoluční době, vedly k zrodu sociologie.

Své počátky má ve Francii, pojem sociologie zavedl August Comte , který vyrůstal v době po francouzské revoluci. Vytvořil sociologický pozitivismus, jako konzervativní reakci na revoluční politiku. Comte věřil,že vědecký přístup ke společnosti jako systému, který má svůj evoluční vývoj, povede k pokroku. Zavedl termín sociologie s přesvědčením, že sociologie je nová věda. Má dvě části, sociální statiku, která se vztahuje k pořádku a stabilitě, tedy konsenzu a sociální dynamiku, která mapuje změnu a institucionální rozvoj, tedy konflikt.

Zastáncem evoluční teorie sociálního vývoje byl Herbert Spenser. Jeho přístup, známý jako sociální darwinismus vycházel z názoru, že některé společnosti se vyvinuly na vyšší úroveň na základě přírodní selekce a jsou tedy přirozeně nadřazeny jiným. Myšlenka darwinismu nebo sociobiologie je ale nebezpečná pro svůj pohled na přirozenou nadřazenost některých ras. Dnes již s výjimkou funkcionalismu nemají Spenserovy teorie v sociologii takový vliv.

Sociologie stále hledá vědecké zákony pro svou disciplínu, zatím ovšem platí pouze některá zobecnění. Jsou to empirické vztahy mezi určitými sociálními jevy, generalizace podmínek vývoje institucí, generalizace vztahu mezi změnami v různých institucích, generalizace fází v sociálním vývoji, generalizace vývoje lidské společnosti, obecné zákony o lidském chování.

Emile Durkheim se snažil zavést vědecké zákony a profesionalizovat předmět sociologie. Byl prvním profesorem sociologie na univerzitě v Paříži. Zavedl pojem ,,kolektivní vědomí“ jako morální sílu, která poutá jednotlivce ke společnosti. Ve své práci Sebevražda hledal souvislost tohoto činu se sociálními faktory společnosti. Jako pozitivista poukazoval na existenci sociálních faktorů, které z vnějšku působí na jednotlivce a ovládají jej.
Durkheim patřil mezi strukturalisty, přistupoval ke společnosti kolektivisticky, včetně různých forem solidarity, je to soudržnost, kolektivní vědomí, co vymezuje člověku jeho místo. Začal vydávat první sociologický časopis L´Année Sociologique."

Práce není výrazněji logicky členěná.