1.

Úvodem

2.	Vývoj postavení Rómů v Evropě po roce 1989

2.1	Romská komunita v Evropě rok 2003

3.	Romové v České republice po roce 1989

4.

Závěrem

5.	Seznam použitých zdrojů

6.	Seznam příloh

7.

Přílohy

7.1	Projekt Toulky Tolštejnským panstvím

"V roce 1997 vláda vypracovala „Zprávu o situaci romské komunity v ČR“, která se měla stát základem politiky v této oblasti. Někteří romští aktivisté se podíleli na jejím vypracování, někteří ji odmítli a navrhovali přepracování. V roce 1999 byla schválena nová koncepce tzv. integrace romské komunity.
Romskou komunitu citelně zasáhla privatizace průmyslu. Romové (ve většině případů nekvalifikované pracovní síly) byli propouštěni jako první. Ačkoliv oficiálně diskriminace v zaměstnání neexistuje, postoj zaměstnavatelů vede k dlouhodobé nezaměstnanosti mnohých Romů (podle odhadů Organizace spojených národů je 60 procent Romů nezaměstnaných).
Kromě již zmíněné Romské občanské iniciativy působí v České republice další romské subjekty, které se zabývají kulturou, vzděláváním a sociálním uplatněním Romů. Mezi dlouhodobě fungující romské organizace patří Společenství Romů na Moravě, které mimo jiné vydává týdeník Romano Hangos. Ve Valašském Meziříčí sídlí Demokratická aliance Romů, které například vydává časopis pro děti Kereka. Z dalších romských tiskovin je možné zmínit Romano Kurko (týdeník, později měsíčník; dnes již neexistuje), měsíčník Amaro Gendalos (vydává Sdružení Dženo) a nejnověji měsíčník Romano Voďi (vydává sdružení ROMEA). Odborným romistickým časopisem je čtvrtletník Romano Džaniben. Především k otázkám diskriminace se vyjadřuje Grémium romských aktivistů, které sdružuje představitele romských iniciativ ze západních a severních Čech. Od roku 1992 působí v Brně Muzeum romské kultury založené skupinou romských intelektuálů za účelem podpory národnostního uvědomění Romů a zároveň jako místo, kde se majorita může seznámit s životem Romů.
„V roce 1992 byla založena Nadace dr. Rajka Djuriće. Jejím cílem je zlepšení životních podmínek Romů v České republice, a to především prostřednictvím kultury a vzdělávání. V roce 1998 nadace otevřela v Kolíně soukromou Romskou střední školu sociální; studenti z řad Romů se zde připravují na práci sociálních pracovníků ve vlastních komunitách, státní správě nebo sociálních zařízeních. Od roku 1997 studují Romové i na Evangelické akademii v Praze, kde se pro absolventy základních škol každoročně otevírá dvoustupňový dálkový studijní obor – sociální činnost v prostředí etnických minorit. Po prvním stupni jsou studenti kvalifikováni pro výkon funkce romský asistent; druhý stupeň je ukončen maturitní zkouškou, která opravňuje k výkonu funkce romský poradce.“
Velmi pozitivním faktem je, že v současné době studuje na vysokých školách již několik desítek Romů. Od druhé poloviny 90. let existuje v Kolíně soukromá romská střední škola, na které studují téměř bezvýhradně romští studenti. Úspěchem je také existence oboru romistika na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Poměrně slibně se rozvíjejí projekty romských asistentů ve školách, kteří mají zajišťovat komunikaci mezi rodinami z romské komunity a školou. Při krajských úřadech a v některých městech působí jako zaměstnanci samosprávy takzvaní romští poradci."

Obsahuje obrázky.