1.	Předvstupní proces

2.	Vstup ČR do EU

3.	První pilíř: Evropská společenství

4.	Druhý pilíř: Společná zahraniční a bezpečnostní politika

5.	Třetí pilíř: Policejní a justiční spolupráce v trestních věcech

6.	Klady vyplývající pro ČR ze vstupu do EU

6.1.	Integrovaný jednotný vnitřní trh

6.2.	Koordinace hospodářské politiky s EU

6.3.	Uskutečňování evropské politiky, vliv na mezinárodně politické problémy

7.	Negativa spojená se vstupem ČR do EU

7.1.	Přímé náklady

7.2.	Konkurence českých výrobců

7.3.	Únik "českých mozků"

7.4.	Omezení pravomoci zákonodárných, výkonných a soudních orgánů republiky

"Členství v Unii, spojené s trvalou koordinací naší hospodářské politiky s unijní, by mělo podporovat tendence k stabilizování míry inflace a našeho měnového kurzu (ještě před začleněním ČR do EMU), vyvolávat podněty pro růst produktivity práce a dynamizaci HDP tak, aby časem došlo k vyrovnání ekonomické rozvinutosti naší země s vyspělými členy Unie. Integrace vytváří půdu pro investice zahraničního kapitálu (a tedy pro jeho pozitivní efekty pro českou ekonomiku), může omezit jejich spekulativní charakter a tedy i negativní důsledky. Snad i umožnit revitalizaci českého kapitálu (zkultivováním našeho podnikatelského prostředí, ne již orientovaného na tunelování, neproduktivní využívání výnosů či úniky do zahraničí), který by se daleko výrazněji exponoval do rozvoje české ekonomiky a mohl být také protiváhou zahraničního kapitálu i v rozhodujících odvětvích české ekonomiky. I když vše může probíhat ve složitých podmínkách liberalizace a privatizace v těch oborech, které mají charakter veřejných služeb (energetika, železniční doprava ap.)
Z hlediska politických souvislostí nutno uvážit, že neintegrované Česko by bylo prakticky bez vlivu na mezinárodně politické problémy a vývojové tendence, na formování a uskutečňování evropské politiky. Nyní se na nich může podílet aktivně, a to spolurozhodováním o všech politických akcích tak velkého a tedy i vlivného celku jakým je a bude Evropská unie.
Z vnitropolitického hlediska již sám přístupový proces velmi urychlil (díky tlakům a požadavkům orgánů Unie) řešení jedné z našich největších slabin, kterou je mimo jiné dlouhodobě neřešený či brzděný problém reformy justice a veřejné správy. Ostatně již přejímání komunitárního práva a celého acquis communautaire zcela určitě kultivuje náš právní řád, dosud poznamenaný jak jeho chaotickým vytvářením v prvé polovině 90. let (s nekonečným množstvím novel zákonů), tak i existencí zákonů, které jsou předmětem kritiky mezinárodních organizací (Rady Evropy i EU).
Náš vstup do EU je spojen i s přímými náklady. Již náklady vstupu jsou vysoké (ale rozhodující jejich část bychom museli stejně vynaložit), nicméně efekty z nich plynoucí budou podstatně vyšší. Projeví se však spíše ve střednědobém a dlouhodobějším horizontu, stejně jako tomu bylo v minulosti jinde, například v Itálii, Španělsku, Irsku.
Otevření naší ekonomiky vůči hospodářským subjektům z Unie vyvolá nutně silný konkurenční tlak na naše výrobce, prakticky ve všech odvětvích, který řadu z nich může oslabit či zlikvidovat."

Práce má podobu souvislého textu bez výraznějšího členění. Jedná se o seminární práci na Pedagogické fakultě Ostravské univerzity.