1.	Charakteristika poválečné prózy

1.1

56. – 68.

1.2	70 - 80 léta

1.3

90 léta

2.	Tématická rozmanitost tvorby J. Otčenáška

2.1	Budovatelský román

2.2	Druhá vlna prózy s tématikou okupace

2.3	Ideový a mravní přerod intelektuála

2.4	Autor filmových scénářů a TV seriálu

3.	Kritika maloměšťáctví v díle V. Párala

4.	Prozaická tvorba

4.1	Bohumil Hrabal

4.2	Josef Škvorecký

4.3	Milan Kundera

4.4	Ludvík Vaculík

4.5	Ivan Klíma

4.6	Josef Nesvadba

“Ludvík Vaculík
Narozen v roce 1926 v Brumově u Valašských Klobouků. Prozaik a publicista. Po dokončení měšťanské školy pracoval v Baťových závodech ve Zlíně a ve Zruči nad Sázavou (dělník, korespondent). Působil jako vychovatel, později jako nakladatelský a rozhlasový redaktor. Od roku 1965 redaktorem Literárních listů, Listů, kde otiskl svůj text Dva tisíce slov. Po zákazu vydávaní Listů se věnoval literární práci. Podílel se na šíření neoficiální umělecké literatury v opisech (edice Petlice). Neustále sledován a vyslýchán Státní bezpečností.

Rušný dům - próza, vydáno 1963. Vložil do ní své zkušenosti vychovatele.

Sekyra - román. S autorem vypravěčem se octneme v rodné valašské vesnici. Kritizuje dobu, kult osobnosti. Toto dílo je svázáno s jeho otcem, vzpomínky na radosti i krušné chvíle. Kritizuje proměny zemědělství. Lidé jsou zbavování svých majetků a ti kteří nikdy nepracovali ne že by nemohli, ale nechtěli se dostávají k moci. Někteří jsou pronásledováni za to, že nechtěli vstoupit do družstva. Řada epizod se odehrává v různých časových rovinách.

Nevídaný ohlas měl Vaculíkův projev na Sjezdu spisovatelů v roce 1967, “Je třeba vidět, že za dvacet let nebula u nás vyřešena žádná lidská otázka.
Byl i autorem manifestu “Dva tisíce slov”, který byl konzervativními kruhy nazván “výzvou ke kontrarevoluci”.

Morčata - román, nacházíme v něm tlak společenské reality. Hlavním hrdinou je bankovní úředník, komická snaha úředníků vynést z banky nějaký kapitál. Na morčatech chtěl autor vyjádřit pocity člověka v kleci beznaděje a bezmoci, jak by se člověk choval v ohrožení.

Český snář - vrcholné Vaculíkovo dílo, deníkové záznamy od 22.11979 do 2.2.1980. Vydáno v Kolíně nad Rýnem. O vzniku knihy nám vypovídá jeden z deníkových záznamů. Vaculík vyzrálým jazykem zapisoval, co viděl, slyšel, co si myslel a co se mu zdálo. Dovídáme se o disidentském hnutí i o rodinných starostech.

Milí spolužáci - denníky z mládí (Kniha indiánská, Kniha dělnická); Kniha o indiánování, když jsem pásl kozy.

Vedle těchto děl vznikaly také i fejetony, měly v sobě něco budovatelského, vyzývaly k odvaze, ale i rozvaze, obsahovaly nekompromisní odpor k totalitní moci. Soubory fejetonů z let 1981-1987 s názvem

Jaro je tady - (fejeton s tímto názvem píše Vaculík každý rok) vyšly v Kolíně nad Rýnem, spolu se

Srpnovým rokem - (fejetony z roku 1989) a souborem

Stará dáma se baví - byly vydány r.1990 doma.

Jak se dělá chlapec - erotické zkušenosti."