1.	Postoj buřičů ke společnosti

2.	Viktor Dyk

3.	Karel Toman

4.	Fráňa Šrámek

5.	Petr Bezruč

6.	František Gellner

7.	S.K. Neumann

8.	Jaroslav Hašek

“- proti společnosti vystupuje generace buřičů ( navazují na Českou modernu)- mají blízko k romantikům
- inklinují k anarchismu ( usilují o neomezenou svobodu člověka, odmítají autoritu státu, maloměšťácký způsob života, žijí bouřlivým bohémským životem- touha po plném životě, hlubokém citu
- prosazovali myšlenky satanismu, dekadence, antimilitarismu ( odmítali válku), civilismu (opěvují moderní techniku a civilizaci, zakladatelem civilismu Whitman, po válce c. vyústil na západě ve scifi, na východě do literatury vneseno dělnictvo: Neumann), vitalismu ( oslava života a přírody, zdůrazňuje základní hodnoty lidského života, radost ze všedních věcí, F. Šrámek)
- sami sebe nazývali „básníci života a vzdoru“, požadují absolutní svobodu jedince
poezie- má charakter osobního prožitku, zobrazují skutečnost bez iluzí, použití hovorového jazyka
V. Dyk, F. Gellner, K. Toman, J. Hašek, P. Bezruč, S.K. Neumann
- spojeni časopisem Nový kult- založen S. K. Neumannem
- konec 19.st.vzniká tzv. pokrokové hnutí- zvl. studenti, kritizují politiku jak staročechů, tak mladočechů
- vznik časopisu Omladina- požadují demokratické svobody, všeobecné volební právo
- jejich činnost končí tzv. procesem s Omladinou-vůdčí osobnosti zatčeny ( Neumann)
- přelom století provázen hospodářským rozvojem, sílí obavy z blížící se krize, pocity skepse, nemožnost naplnit sny

Viktor Dyk (1877 – 1931)
- básník, novinář, prozaik a dramatik, politik, byl vězněn za svou literární a politickou odbojovou činnost.
- po válce pracoval v národně-demokratické straně, později zvolen senátorem, zemřel tragicky na dovolené v Jugoslávii, když vstupoval do moře a dostal infarkt
- verš: pravidelný, nemelodický, bez metafor, záměrně suchý

poezie: po potlačení hnutí Omladiny básně plné skepse, negace, vzpoury, odmítavého postoje, s rýpavou pointou, vliv symbolismu, dekadence
A porta inferi= od brány pekelné- z lat. žalmu zpívaného na pohřbech, Síla života, Marnosti
Satiry a sarkasmy- poukazuje na nedostatky české povahy: neschopnost vášně, pravého citu, nerozhodnost, pořád něco ˇuprostřed“, politická poezie plná posměchu, ironie
Pohádky z naší vesnice- politická, společenská lyrika, kritizuje dobu, prodejnost politiků
Milá sedmi loupežníků – lyricko-epická skladba, o lásce, žárlivosti, zradě a pomstě, dívka se stala milenkou loupežníků, přivádí všechny na šibenici a mstí se tak za smrt své lásky
„válečná tetralogie“: Lehké a těžké kroky, Anebo, Okno, Poslední rok- strohé, civilní verše, inspirovány 1.svět. válkou, vyzývá k odvaze, činům, dodává národní sebevědomí, zároveň obavy o osud národa, b. Země mluví- odsuzuje lhostejnost, vyzývá k obraně vlasti, obětem, budoucnost je v rukou národa, upozorňuje na závazek vůči budoucím generacím, povinnost občana je bránit zemi, zrada je zkázou pro celou zemi i všechny lidi
Devátá vlna- básně plné pesimismu, melancholie, předznamenává svou smrt

próza: Krysař- zpracovává starou německou pověst, z města Hammeln krysař odvedl krysy, nedostal ale sjednanou odměnu, zrazen dívkou Agnes, chce se pomstít za lakotu a zradu- zavede pomocí kouzelné píšťaly lidi do propasti, přežije jen blázen a nemluvně- symbolizuje to, co popírá rozum ( dítě ho ještě nemá, blázen ho ztratil)
drama: Zmoudření dona Quijota- zpracovává Cervantesův román o neřešitelným rozporem mezi snem a skutečností: ztráta iluzí znamená zmoudření, ale člověka zabíjí- ztrácí smysl života. Samotný bouřící se jedinec není schopen čelit realitě, podléhá
Posel"