1.

Úvod

2.	Mentální anorexie

2.1	Specifické typy

3.	Příčiny mentální anorexie

3.1	Sociální příčiny

3.2	Individuální příčiny

4.	Průběh a následky mentální anorexie

4.1	K typickým symptomům nemoci patří

4.1.1

Odmítání potravy

4.1.2

Rapidní snižování hmotnosti

4.1.3

Přehnaná činorodost

4.1.4

Přehnaná starostlivost o druhé

4.1.5

Popírání tělesných signálů

4.2	Tělesné následky mentální anorexie

4.2.1

Úpadek sil

4.2.2

Poruchy látkové přeměny a zažívání

4.2.3

Srdečně oběhové potíže

4.2.4

Vynechání menstruace

4.2.5

Jiné následky

5.	Léčba mentální anorexie

6.	Mentální bulimie a záchvatovité přejídání

6.1	Specifické typy

7.	Jak bulimie vzniká

8.	Faktory ovlivňující člověka k záchvatovému přejídání a bulimii

8.1	Tělesné faktory

8.2	Psychologické faktory

8.3	Sociální faktory

9.	Průběh mentální bulimie a záchvatovitého přejídání

9.1	Ty, které souvisejí s potravou a jídlem

9.2	Ty, které jsou spojeny s obavami o tělesnou hmotnost a postavu

9.2.1

Negativní nálady

9.2.2

Přísné dodržování diet a hladovění

9.2.3

Vyvolávané zvracení

9.2.4

Užívání projímadel, diuretik

9.2.5

Jiné metody kompenzace

9.3

Projevy

9.3.1

Symptomy deprese

9.3.2

Symptomy úzkosti

9.3.3

Odpor a vztek

9.3.4

Důsledky pro společenský život

10.	Fyzické obtíže

10.1	Fyzické účinky záchvatovitého přejídání

10.2	Fyzické účinky metod kompenzace přejídání

11.	Léčba mentální bulimie

“Průběh a následky mentální anorexie
Přes závažnost anorektických příznaků představují nemocní s poruchami příjmu potravy velmi různorodou skupinu s různým průběhem. Mentální anorexie začíná nejčastěji ve věku 13 až 20 let, může se však výjimečně vyskytovat už u osmiletých dětí, ale je také možné setkat se s počátkem poruchy po třicátém, případně čtyřicátém roce věku.
Mentální anorexie vede k závažnému tělesnému poškození, které neléčené může končit smrtelně. Jako všechny toxikomanie vede také mentální anorexie k závažným psychickým a sociálním problémům, které mohou maniakální chování dále zhoršovat. Mezi ně patří společenské osamocení, euforické stavy a abnormálně vystupňovaný pocit nadřazenosti, ale také deprese s pocity viny, hanby a selhání. Tyto problémy se v průběhu nemoci mohou stát tak závažnými, že někteří pacienti vidí pro sebe východisko v pokusu o sebevraždu.
K typickým symptomům nemoci patří:
 Odmítání potravy – prvním symptomem mentální anorexie, který rodinným příslušníkům padne do očí, je zmenšený příjem potravy. Protože ale mnozí lidé pociťují občas menší chuť k jídlu, nepřikládá se tomu často zprvu žádný význam.
 Rapidní snižování hmotnosti – omezený příjem potravy vede nutně ke snížení hmotnosti. To jak rychle úbytek na váze pokračuje, závisí na tom, kolik potravy postižený ještě přijímá a kolik kalorií spotřebovává svými často přehnanými sportovními výkony. Rychlost redukce tělesné hmotnosti závislá samozřejmě také na počáteční váze.
 Přehnaná činorodost – k nejnápadnějším příznakům mentální anorexie patří nezlomná, dlouhodobě trvající činorodost postižených, ke které se svou železnou vůlí nutí ještě překvapivě dlouho poté, kdy už pro extrémní vyhubnutí trpí značnými tělesnými potížemi a rychlým úpadkem sil. Pacienti se tak ještě více utvrzují v mínění, že sou něčím zvláštním, a ještě dlouho se jim daří klamat své blízké o svém skutečném tělesném stavu.
 Přehnaná starostlivost o druhé – v nápadném protikladu k zanedbávání vlastních tělesných potřeb je u mnohých anorektiků jejich přehnaná starost o blaho druhých.
 Popírání tělesných signálů – takové potlačování životně důležité potřeby si chronicky podvyživené tělo nedá líbit bez protestů. Vysílá stále naléhavější signály. Anorektici je však ignorují, protože právě zanedbávání tělesných potřeb pro ně znamená vítězstvím nad vším „nečistým“ a jejich povýšení se na něco zvláštního. Berou proto sic na vědomí hlad a trpí jím, ale nepodléhají mu.
Tělesné následky mentální anorexie:
Tělesné následky, které se objeví jako důsledek odmítání potravy, závisí na délce trvání maniakálního chování. Často uplyne hodně času, než se pacienty dostanou k odbornému léčení, protože dokáží své blízké dlouhou dobu klamat a chlácholit. Někdy se však může stát, že je příliš pozdě, protože už došlo k takovým tělesným poškozením, že se nedá zabránit smrti. Na následky mentální anorexie umírá až 10 procent postižených, protože byla léčba zahájena příliš pozdě.
 Úpadek sil – všechny životní pochody vyžadují energii, která se přivádí potravou. Po nějaký čas může tělo žít z vlastních rezerv. Jak dlouho je to možné, závisí na tom, jaká byla výchozí váha na začátku onemocnění a kolik energie bylo během nemoci spotřebováno. Anorektici se silou nehospodaří, naopak mají sklon k přehnané tělesné aktivitě a opotřebovávají se proto rychle. Dochází ke zhroucení s těžkým tělesným vyčerpáním.
 Poruchy látkové přeměny a zažívání – když tělo dostává málo potravy, přestavuje rychle svou činnost, aby mohl být život zachován tak dlouho, jak to jen jde. Tato reakce nastupuje automaticky. Výrazně působí na látkovou přeměnu, která zodpovídá za získávání energie z potravy a za výdej energie. Rovněž jsou nedostatečnou výživou zasaženy zažívací orgány. Na žaludku můžou vznikat záněty sliznice i žaludeční vředy. Navíc se objevuje brzy chronické zpomalení střevní činnosti.
 Srdečně oběhové potíže – srdeční cévní systém zodpovídá za zásobování těla kyslíkem a výživnými i dalšími nutnými látkami. Prvním příznakem bývá pokles krevního tlaku a zpomalení frekvence pulsu, zvláště při přehánění tělesné námahy, která je pro anorektiky typická. V dalším průběhu se srdečně oběhové poruchy postupně zhoršují, nakonec se srdeční oběh zhroutí a srdce selže. K časným varovným příznakům, které upozorňují na začínající komplikace srdečně oběhového systému, patří především záchvaty závratí až mdloby.
 Vynechání menstruace – patří k typickým symptomům anorexie u převážně většiny ženských pubescentů. Takový následek bývá pacientkami všeobecně vítán a ještě zesiluje jejich odmítání díla. Podvědomě jim jde přeci právě o to, aby nedospívali. Dále pak anorexie brzdí výraznější tvarování prsů a zaměřuje se proti vytváření ženských tělesných proporcí.
 Jiné následky – chronický nedostatek vitamínů; zvýšená náchylnost k četným nemocem, oslabení obranyschopnosti organismu; projevy podvýživy na kůži, vlasech a nehtech – především příliš suchá, přecitlivělá kůže, pomalu rostoucí, lámavé a ve větším rozsahu padající vlasy a příliš měkké nehty; snížená tělesná teplota s abnormálním sklonem k prochladnutí i při poměrně vysokých teplotách zevního prostředí.
Léčba mentální anorexie
Vzhledem k tomu, že chorobná náruživá snaha zhubnout (mentální anorexie) je známá už delší dobu, jsou k dispozici nejrůznější léčebné postupy. Ty jsou dnes doplňovány novými druhy terapie, které jsou namířeny především proti přehnanému ideálu štíhlosti. Léčení musí být celkové, tedy psychické i somatické, aby bylo možné vyléčit všechny příčiny i následky mentální anorexie. U těžkých případů je k tomu žádoucí delší pobyt na klinice, při akutním ohrožení života dokonce i proti vůli pacienta, který sám není schopen rozumné úvahy.
Podle délky trvání chorobné závislosti se objevují rozdílně těžké následky choroby. K léčebným metodám patří rovněž správná výživa, ale v žádném případě to nesmí být „výkrmná kúra,“ jinak hrozí vážné tělesné poruchy a psychické reakce. Všechny léčebné postupy, včetně regenerující výživy předepisuje odborník, který také neustále sleduje průběh onemocnění. Jako těžká chorobná závislost vyžaduje mentální anorexie vedle odborného léčení těla zásadně a vždy také odbornou psychoterapii, která vyžaduje obvykle delší čas. Je třeba počítat s několika měsíci, které závisí na použitých léčebných metodách a na aktivní spolupráci pacienta."

Obsahuje fotografii.