1.	IFRS a Evropská unie

2.	IFRS a Česká republika

2.1.	IFRS 3 – Podnikové kombinace

2.2.	IAS 12 - Daně ze zisku

2.3.	IAS 21 - Dopady změn směnných kurzů cizích měn

2.4.	IAS 27 - Konsolidovaná a individuální účetní závěrka

2.5.	IAS 28 – Investice do přidružených podniků

2.6.	IAS 31 – Účasti ve společných podnicích

"1. IFRS a Evropská unie
V roce 2002 schválila Evropská unie směrnici, podle které mají od roku 2005 všechny kótované společnosti EU sestavující konsolidovanou účetní závěrku postupovat dle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS). Jen ve dvou zvláštních případech mohou členské státy dočasně osvobodit některé společnosti od povinnosti postupovat dle IFRS:
1) jedná se o společnosti, které jsou kótované na burze a používají US GAAP,
2) společnosti mající pouze veřejně obchodovatelné dlužné cenné papíry.
3) alokujeme pořizovací náklady na nabytá aktiva a převzaté závazky

2. IFRS a Česká republika
Povinnost sestavovat účetní závěrku dle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví mají všechny společnosti, které jsou emitentem cenných papírů registrovaných na regulovaném trhu. Tím máme v ČR na mysli Burzu cenných papírů a RMS systém.
Tato povinnost vznikla těmto společnostem spolu se vstupem České republiky do Evropské unie, tedy od 1. května 2004.
Ostatní konsolidující jednotky, které nespadají do výše zmíněné skupiny společností si mohou zvolit, zda budou při konsolidaci postupovat dle IFRS či dle českých účetních předpisů.
V následující části bychom si uvedli základní vymezení jednotlivých standardů, které se týkají oblasti konsolidace a uvedli případné srovnání s českou účetní legislativou.

IFRS 3 – Podnikové kombinace
Cílem IFRS 3 je vymezení požadavků na sestavení finančních výkazů jednotek, které provedly podnikovou kombinaci. Tou rozumíme spojení samostatných účetních jednotek do účetní jednotky jediné. U všech těchto kombinací se užije metoda koupě. Metoda spojení podílů, která byla uplatňována ve standardu IAS 22, je zde výslovně zakázána.

Postupy při metodě koupě:
1) identifikujeme nabyvatele,
2) stanovíme pořizovací náklad podnikové kombinace k datu směny,
3) alokujeme pořizovací náklady na nabytá aktiva a převzaté závazky.
Přebytek pořizovacího nákladu nad reálně oceněnými převzatými aktivy a závazky představuje goodwill. Ten není dle IFRS odepisován ale je ho třeba minimálně jednou ročně testovat na snížení hodnoty. V případě že takto vypočtená částka je záporná, jedná se o okamžitý zisk. Menšinové podíly jsou v rozvaze vykázány jako součást vlastního kapitálu."