1.	Formulace ekonomického modelu

2.	Formulace ekonometrického modelu a deklarace proměnných

2.1.	Ekonometrický tvar modelu

3.	Korelační matice

3.1.	Multikolinearitu lze odstranit

4.	Identifikace modelu

4.1.	Z matematického hlediska

4.2.	Z ekonomického hlediska

5.	Kovarianční matice

6.	Výsledný panel odhadu strukturálních parametrů pro všechny rovnice

6.1.	Jednotlivé rovnice

7.	Zkouška rovnic

8.	Statistická verifikace parametrů a těsnost závislosti rovnic

9.	Interpelace výsledků strukturálního tvaru modelu

10.	Matice Beta, Gama a matice Multiplikátorů

11.	Redukovaný tvar modelu a zkouška rovnic

12.	Interpretace výsledků modelu v redukovaném tvaru

13.	Koeficienty pružností všech proměnných pro jednu zvolenou rovnici

14.	Použité zdroje (tabulka)

14.1.

Rok 2003

14.2.

Rok 2004

14.3.

Rok 2005

14.4.

Rok 2006

14.5.

Průměr

"12. Interpretace výsledků modelu v redukovaném tvaru
1. rovnice
(X2) Pokud se počet volných pracovních míst změní o 1 místo, sníží se míra nezaměstnanosti o 0,000025%. Je to logické, protože se zvýšením nabídky na trhu práce se snižuje míra nezaměstnanosti. Tento vliv se redukcí modelu nijak nezměnil.
(X3) Pokud se pracovní síla ČR změní o 1 člověka, celková míra nezaměstnanosti se zvýší o 0,000002%. Tento vliv se redukcí modelu nijak nezměnil.
(X4) V redukovaném tvaru se zde objevil také malý vliv proměnné x4 – reálné úrokové míry, kdy při změně úrokové míry o 1 % se míra nezaměstnanosti v ČR zvýší o 0,000003%.
(X5) A nakonec pokud se zvýší výdaje domácností o 1 Kč, míra nezaměstnanosti se sníží o -0,000271%. Oproti strukturálními modelu se tento vztah proměnných nezměnil.
2. rovnice
(X2) Pokud se počet volných pracovních míst změní o 1 místo, míra inflace vzroste o 0,000130 %. V redukovaném tvaru má počet volných pracovních míst na inflaci stejný vliv, jako v modelu strukturovaném.
(X4)Vliv má v redukovaném modelu změna reálné úrokové míry. Inflace v tomto případě klesne o -0,509914%.
Výdaje domácností svůj vliv na Inflaci také nemění. Stále platí, že při změně výdajů o 1 Kč/osobu se inflace sníží o 0,00015%.
3. rovnice
(X2) V modelu se objevila též závislost, kdy HDP je závislé na počtu pracovních míst v ČR. A to tak, že pokud dojde ke změně počtu pracovních míst o jedno místo tak se HDP sníží o 0,00000017 mld.
(X4)Vliv úrokové míry se v redukovaném modelu nemění a zůstává stejný. Takže dojde-li ke změně úrokové míry o jedno procento sníží se HDP o 4,86 mld. Kč
(X5) Změna výdajů domácností o 1Kč/osobu ovlivní růst HDP o 0,01767mld. I zde nedošlo ke směně oproti strukturnímu tvaru.
V praxi se změnila jen první rovnice, kde došlo objevení vlivu proměnné X4 (reálné úrokové míry), které jen nepatrně ovlivnila model v redukovaném tvaru.

13. Koeficienty pružností všech proměnných pro jednu zvolenou rovnici
Koeficienty pružností pro 1. rovnici
y1 = fce. (y2, x1, x2, x3,x5)
y1 = -0,000006Y2 + 3,6206 - 0,000025X2 + 0,000002X3 - 0,000271X5

Udává, jak se změní míra nezaměstnanosti, když se pracovní síla změní o 1%
Pružnost pracovní síly d y1 x2 = -0,18623
d x2 y1^
Když se pracovní síla změní o 1% změní se míra nezaměstnanosti o 0,18623%"

Práce obsahuje velké množství tabulek. Čistý text tvoří cca 4 strany.