1.	Cena přátelství pro život jednotlivců a obce

2.	Různé názory o podstatě přátelství

3.	Druhy přátelství. Pohostinnost

4.	Dokonalé přátelství

5.	Srovnání druhů přátelství

6.	Nutnost spolužití k přátelství

7.	Kdy se přátelství uzavírá snadněji

8.	Slučování jednoho druhu přátelství s jiným

9.	Nutnost rovnosti v přátelství

10.	Podmínky méně dokonalého přátelství mezi nerovnými

11.	Základ přátelství ve společenství

12.	Druhy ústav a jejich zhoršené odrůdy

13.	Podobnost ústav s přátelstvím v rodině

14.	Přátelství dle druhu společenství

15.	Neshody mezi přáteli v nedokonalém přátelství

16.	Spory v přátelství založeném na převaze

"14.Přátelství dle druhu společenství
I příbuzenské přátelství se dá dělit. Je jiný postoj mezi rodiči a dětmi. Postoj k pokladu nebo k původci.. Podstatná je i délka času. Děti začínají milovat rodiče až postupem času. Z tohoto je i dohledatelné, proč matky milují své děti víc. Dále mezi bratry. Jsou jeden kořen, stejné výchovy i věku. U ostatních členů rodiny záleží na vzdálenosti k otci či praotci. Přátelství dětí k rodičům je jako lidí k bohům. Rodina je nutnější než obec. Protože člověk je stvořen více k životu manželskému, než životu v obci. Navíc muž i žena mají každý jiné životní potřeby, doplňují se navzájem, a dávají se dohromady k velkému přátelství. Zdrojem radosti v tomto přátelství jsou děti, proto bezdětní manželé se snadněji rozčilují. Přátele spojuje společenství, muže a ženu a přátele. Ne tolik ale přátelství k cizinci, druhu a spolužákovi.
15.Neshody mezi přáteli v nedokonalém přátelství
Přátelství pro užitek, ale i pro rozkoš z užitku mají výčitky, kdo dal víc. Jako je dvojí právo, je i dvojí přátelství pro užitek. Mravní a zákonné. Výčitky vycházejí z má dáti, dal? Zatím co mravní je na přátelích, že si něco dávají. Krásné jest dobře činiti bez domluvy, prospěšné pak dobro přijímat. Kdo může, má vraceti po vůli, protože kdo tak nečiní, od začátku nebyl přítel.Problém je v jakém pohledu máme měřit dobrodiní. Pokud dárce říká, že dal tak moc, jak nikdo jiný nemohl, a obdarovaný říká, že to bylo nepatrně. Prospěch příjemce, protože ten je rozhodující ve velikosti, a druhý doufá v odplatu. Ale v přátelství ctnostných je měřítkem úmysl dárcům, který rozhoduje o ctnosti. Zde není výčitek.
16.Spory v přátelství založeném na převaze
Zde spory vznikají proto, že každá strana chce více. Když toho dosáhne, přátelství končí (války?). Potřební a méně zdatní z těchto přátelství chtějí užitek. Proč by jinak měli být přáteli s mocnými? Na druhu stranu, kdo dal víc, také chce více získat. Obojí je oprávněné, však mocnému má připadnout čest, a potřebnému by měl připadnout zisk. Obec=kdo nepřispívá veřejnému blahu, není ctěn. Nikdo ale nemůže dostat obě věci najednou. Čest i peníze. Nikdo nemůže být krácen v obojím. Kdo byl zkrácen v jednom, je odškodněn druhým. Dluh musíme platit vždy, ať už tomu, od koho jsme si půjčili peníze, tak i těm, od nichž máme čest a život. A těchto dluhů se zříci nemůžeme. (Nelze se zříci otce). Ctíme otce a bohy abychom aspoň trochu splatili dluh, jež splatit nejde.Zatím co oni nás mohou opustit, protože věřitel smí dluh odpustit. Dlužník sám ne.
„Dobro přijímati chtějí všichni, ale vyhýbají se tomu, aby dobro činili, ježto to prý nic nevynáší“

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ