1.	Trh výrobních faktorů - úvod

2.	Druhy výrobních faktorů

3.

Trh práce

3.1	Charakteristika výrobního faktoru práce

3.2	Nabídka práce

3.3	Poptávka po práci

3.4	Nezaměstnanost

3.5	Typy nezaměstnanosti

3.6	Nedokonalosti na trhu práce

4.	Trh kapitálu

4.1	Kapitálové statky a jejich akumulace

“Trh kapitálu
Kapitál je druhotným výrobním faktorem. Je tou zároveň vstup i výstup. Je to výsledek předchozí hospodářské aktivity. V ekonomii se kapitál definuje jako úspory proměněné v investice, úspory vydávané za účelem zhodnocení.
Jednou ze základních forem, ve kterých se kapitál vyskytuje, jsou kapitálové statky. Mimo této fyzické formy kapitálu můžeme dále rozdělit kapitál na dvě rozšířené formy. A to peněžní a fiktivní.
Peněžní forma: Jde o kapitál v podobě peněžních prostředků. Každé peníze však kapitálem nejsou. Například peníze, které jsou určeny na nákup spotřebního zboží, za kapitál nepovažujeme. Za zdroj peněžního kapitálu považujeme úspory. Úspory jsou prostředky, které nevstupují do konečné spotřeby. K jejich proměnění v kapitál je nutné umožnit je zhodnotit (např. investovat).
Fiktivní forma: Tento druh kapitálu se vyskytuje v podobě cenných papírů, které jsou dokladem o kapitálovém vkladu a opravňují k podílu na výsledcích hospodaření firmy.
Můžeme rozlišit tří základní formy kapitálových statků:
• Stavby (např. výrobní haly, sklady, obytné domy a další)
• Zařízení (výrobní stroje a zařízení)
• Zásoby (např. zboží v obchodech a skladech)
Podstatnou věcí kapitálu je ta, že má alternativní možnosti užití. To znamená možnost investování. Hlavní problematikou investování je otázka nejlepšího možného investování. Základním a hlavním měřítkem pro výběr investice je tzv. výnosová míra z kapitálu. Výnosová míra je čistý roční výnos z investovaného kapitálu. Čistý výnos je udáván v procentech a vypočítá se odečtením nákladů od příjmů.
Na trhu kapitálu se objevuje několik velmi důležitých pojmů, které zde hrají velmi důležitou roli. Pohyb peněžního kapitálu značně ovlivňuje úrok.
Úvěr je vztah, kterým vlastník kapitálu poskytuje své prostředky někomu jinému. Tím mu umožní s těmito prostředky volně hospodařit po určité časové období. Tento vztah vzniká mezi věřitelem a dlužníkem. Důležitost těchto úvěrových operací umožnila vznik institucím, které se zabývají zprostředkováním úvěrů. Těmito institucemi jsou především banky. Ty svojí specializací umožnili úvěry dále rozšiřovat.
Bankovní úvěr má univerzální charakter. Umožní nám přesunutí peněžních prostředků k takovým subjektům, které umožní jejich zhodnocení. Poskytování úvěrů má řadu dobrých momentů. Prostředky, které by dočasně ležely ladem, přeměňuje úvěrování na fungující kapitál a tak zvyšuje výkon ekonomiky. Toto se děje bez ohledu na výši prostředků. Tím jsou využity i drobné úspory obyvatel.
Poskytování úvěru je služba a jako každá jiná služka má svou cenu. Cenou úvěru je úrok.
Úrok je základní forma výnosu z kapitálu. Je to odměna pro vlastníka kapitálu za službu, kterou zapůjčením kapitálu poskytl. Výše úroku závisí na úrokové míře, kterou zjistíme pomocí vztahu:

u – úrok
K – kapitál, který byl poskytnut formou úvěru"

Vypracováno pro předmět globální podnikání a management. Obsahuje schéma.