1.	Komunikace

2.	Alternativní a augmentativní komunikace

2.1.	Úvod do problematiky

2.2.	Hlavní pojmy

2.2.1.

Alternativní a augmentativní komunikace

2.2.2.

Augmentativní a alternativní komunikační systém

2.3.	Pro koho je AAK určena

2.4.	Příčiny poruch komunikace

2.5.	Diagnostika

2.6.	Klady a zápory AAK podle J.Klenkové

2.7.	Klasifikace

2.7.1.

Nejčastější klasifikace strategií AKK podle L. Laudové

2.7.2.

Dělení systémů AKK podle J. Klenkové

2.8.	Rozpracování vybraných komunikačních systémů

2.8.1.

Bliss

2.8.2.

Makaton

2.8.3.

Piktogramy

2.8.4.

Znaková řeč

2.9.	Kdy s AAK začít: Zásady užívání AKK u dětí v raném věku

2.10

Prevence

3.

Přílohy

3.1.	Fotografie

3.2.	Symboly - činnosti

3.3.	Psaná slova a věty

3.4.	Ukázka znakového jazyka

3.5.	Příběhy ze života

3.5.1.

Ondřej

3.5.2.

Kubík

"2.5 DIAGNOSTIKA
Toto podtéma je, podle mého názoru, jedno z nejdůležitějších. Proto, abychom mohli nejlépe stanovit postup AKK je důležité podrobné vyšetření jedince. Ale nejen jeho, ale také podmínek, ve kterých žije apod. Diagnostik musí získat informace nejen od odborníků (př.:lékařů), ale také od osob, které daného jedince velmi dobře znají a bývají s ním v pravidelném kontaktu(př.: rodiče, sourozenci,příbuzní, známí, atd.). Domnívám se, že informace, které potřebujeme zjistit pro stanovení terapeutického postupu jsou nejlépe rozpracované od L.Laudové, proto je zde také uvádím [2, s.562]:
● rozumění signálům neverbální komunikace
● rozumění řeči
● současné způsoby řeči komunikace (verbální i neverbální) a jejich úspěšnost, včetně případného spontánního užívání náhradních forem komunikace
● vyjadřování ano/ne
● zrakové a sluchové vnímání
● rozumění symbolům a případné čtenářské dovednosti
● úroveň motoriky (hrubá a jemná motorika, rozsah, přesnost a rychlost pohybu ruky pro zhodnocení fyzického přístupu ke komunikačním pomůckám včetně sezení a polohování) – cílem je zjistit motorické schopnosti, nikoli popsat motorické obtíže
● motivaci ke komunikaci a potřebu dorozumět se
● sociální dovednosti včetně vztahů k vrstevníkům
● emoční projevy chování
● kognitivní schopnosti
● základní znalosti a perspektivy školského zařazení
● způsob trávení času, v jakém prostředí se uživatel pohybuje
● očekávání klienta a osob v jeho okolí, úroveň podpory
Systém AAK je možno zavést pouze v případě, jestliže nejbližší okolí, rodiče budou ochotni spolupracovat. Také zda budou schopni a ochotni se naučit komunikovat s postiženým prostřednictvím AK.

2.6 KLADY A ZÁPORY AAK PODLE J.KLENKOVÉ [1, s.148]
Klady jednoduchých komunikačních systémů:
● snižují pasivitu postižených
● snižují frustraci z nepochopení
● zvyšují zapojení do činnosti
● umožňují postiženým samostatně rozhodovat
● přispívají rozvoji kognitivních jazykových dovedností"

Práce obsahuje množství obrázků a tabulky. Čistý text tvoří cca 11,5 strany.