1.	Zrakové ústrojí

a) Oční koule
b) Stěna oční koule
c) Oční komory
d) Optická soustava oka
e) Přídatné orgány oka

2.	Sluchové ústrojí

a) Ucho

3.	Rovnovážné ústrojí

a) Čidlo statické
b) Čidlo kinetické

4.	Smyslové ústrojí kožní

a) Vnímání chladu a tepla
b) Vnímání dotyku a tlaku
c) Vnímání bolesti

5.	Chuťové ústrojí

6.	Čichové ústrojí

7.	Smyslové ústrojí propriorecepční

a) Svalová vřeténka
b) Šlachová tělíska

"
Auris externa: tvoří boltec a zevní zvukovod
Boltec – zachycuje zvukové vlny, jeho podkladem neelastická chrupavka pokrytá kůží, v jejímž podkožním vazivu chybí tuk, dolní konec boltce tvoří ušní lalůček, do kterého již chrupavka nezasahuje
Zevní zvukovod – je pokračováním boltce, jeho průběh je zakřivený, kůže zvukovodu pokrývají mazové žlázy (produktem je žlutohnědý ušní maz), vede zvukové vlny k bubínku (rezonancí se zde některé zvuky zesilují)
Bubínek (membrana tympani) – tvoří rozhraní mezi zevním a středním uchem, má průměr 10mm a tloušťku 0,1mm, je velmi pružný, na jeho zevní stranu přechází tenká kůže zvukovodu, střední vrstva je vazivová a vnitřní je pokračováním slizniční výstelky bubínkové dutiny, přicházející zvukové vlny narážejí na bubínek a rozkmitávají jej

Auris media:
- malý štěrbinový prostor ve spánkové kosti (dutina bubínková), který souvisí s četnými dutinkami v bradavkovitém výběžku kosti spánkové, vpředu je spojen sluchovou (Eustachovou) trubicí s nosohltanem
Eustachova trubice – při polykání se otevírá, vpouští do dutiny středoušní vazivovou bublinu a tím vyrovnává tlak vzduchu před bubínkem a za ním (při zánětu nosohltanu se tudy může zanést infekce do středního ucha, zduřelá sliznice může též uzavřít ústí Et, následkem toho se vzduch v dutině stř ucha postupně vstřebává do krve, bubínek se vtlačí dovnitř, nemůže volně kmitat a nastane dočasná nedoslýchavost)
Tři sluchové kůstky (kladívko, kovadlinka a třmínek) – jsou navzájem kloubně spojeny: kladívko leží jedním koncem na bubínku, druhým je kloubně spojeno s kovadlinkou, kovadlinka je spojena s třmínkem, báze třmínku je připojena na oválné okénko na rozhraní středního a vnitřního ucha
Oválné okénko – sem převádějí sluchové kůstky kmitání, přitom zmenšují amplitudu zvukových vln a tím zvětšují jejich energii, malá energie by nestačila na rozkmitání tekutiny ve vnitřním uchu, velká amplituda je u hlubokých tónů (vysoké tóny mající velkou energii, mohou být do vnitřního ucha přivedeny rozkmitáním spánkové kosti)
Auris interna –
- ohraničeno pevným kostěným pouzdrem v kosti skalní zvaný kostěný labyrint, v něm je uložen blanitý labyrint (polokruhové trubičky, váček vejčitý, váček kulovitý, blanitý hlemýžď) a prostor mezi nimi vyplňuje čirá tekutina – zevní míza (perilymfa)
Kostěný labyrint – skládá se z: předsíň (vestibulum), 3 polokruhovité kanálky a hlemýžď (cochlea), v kostěné stěně je okénko oválné a okrouhlé (jejich blanité výplně oddělují perilymfu od dutiny bubínkové), v předsíni kostěného labyrintu je váček vejčitý (s ním jsou spojeny tři blanité polokruhovité trubičky, které začínají baňkovitým rozšířením – ampula) a váček kulovitý (na něj je připojen blanitý hlemýžď, blanitý labyrint je vyplněn endolymfou)"

Obsahuje obrázky.