1.

Úvod

2.	Význam tělesné výchovy a sportu pro vozíčkáře

3.	Specifické cíle tělesné výchovy a sportu vozíčkářů

3.1	Rozvíjení základních pohybových schopností a dovedností

3.2	Osvojení žádoucích regeneračních a kompenzačních metod

3.3	Formování psychických vlastností

3.4	Překonávání sociálních bariér

3.5	Předcházení vzniku tzv. civilizačních chorob

4.	Sportovní invalidní vozík

5.	Technika jízdy ve vozíku

5.1	Sportovec vozíčkář by měl na vozíku zvládnout

6.	Drobné pohybové hry na vozíku

6.1	Souboj čísel

6.2	Přenášení kuželek

6.3	Červení a bílí

6.4	Škatulata, hejbejte se!

6.5	Paralelní slalom

6.6	Jízda pro míč

7.	Drobné hry s pravidly

7.1	Přihrávaná

7.1.1

Historie

7.1.2

Hřiště a vybavení

7.1.3

Popis hry a pravidla

7.1.4

Taktika a strategie

7.2	Přehazovaná

7.2.1

Historie

7.2.2

Hřiště a vybavení

7.2.3

Popis hry a pravidla

7.2.4

Taktika a strategie hry

7.3

Vybíjená

7.3.1

Historie

7.3.2

Hřiště a vybavení

7.3.3

Popis hry a pravidla

7.3.4

Taktika a strategie hry

7.4	Tchoukball (čoukbal)

7.4.1

Historie

7.4.2

Hřiště a vybavení

7.4.3

Popis hry a pravidla

7.4.4

Taktika a strategie hry

7.5

Rugball

7.5.1

Historie

7.5.2

Hřiště a vybavení

7.5.3

Popis hry a pravidla

7.5.4

Taktika a strategie hry

"Vybíjená

Historie
Patří mezi nejstarší a nejrozšířenější míčové hry v Evropě. Je oblíbená zejména mezi dětmi a mládeží. Existuje v řadě podob, které zlidověly pod názvy „čtverečná“, „na jelena“ apod. procvičuje a rozvíjí házení a chytání míče v klidu i v pohybu a postřeh. Úprava pro vozíčkáře je vhodná především pro začátečníky, děti a mládež. Svoji jednoduchostí a přirozenou soutěživostí je mezi vozíčkáři velice oblíbená.

Hřiště a vybavení
Nejčastěji se hraje na volejbalovém hřišti nebo jiném hřišti obdélníkového tvaru, maximálně však o rozměrech 12x20 metrů. Hřiště je vymezeno dvěmi koncovými a postranními čarami a středovou čarou, která je dělí na dvě pole.
Vybíjenou lze hrát různými (ne však plnými) míči nejméně o průměru 10 cm. Nejvhodnější a také nejčastěji užívaný je volejbalový míč.

Popis hry a pravidla
Hrají dvě družstva o pěti až šesti hráčích. Družstvo tvoří hráči v poli a kapitán, který se pohybuje za koncovou čarou v území soupeře. Rozhodčí vylosuje družstvo, které hru zahájí. Cílem hry je trefit míčem stojícího nebo pohybujícího se soupeře v poli. Vzhledem k tomu, že vozík je součástí těla hráče, platí vybití i tehdy, když se míč dotkne vozíku nebo jeho příslušenství. Míč se před zásahem hráče nesmí dotknout země a naopak po zásahu musí dopadnout na zem. Vybíjet může kterýkoli hráč z pole i kapitán, musí však mít „nabito“, tj. chytit míč přihraný spoluhráčem, kapitánem nebo hozený soupeřem přímo z letu. Jestliže míč zasáhne některého hráče, ale je jím či spoluhráčem chycen bez předchozího dotyku země, není zasažený hráč vybit a zůstává nadále ve hře. Je-li hráč regulérně vybit, opouští pole a odjíždí za koncovou čáru ke kapitánovi, kde pokračuje ve hře s právem vybíjet soupeře. Po vybití všech hráčů v poli nastupuje do pole kapitán, který vypadává ze hry po třech zásazích, tj. má tři „životy“. Hra končí vybitím kapitána některého družstva.
Žádný z hráčů obou družstev včetně kapitánů nesmí žádným kolem vozíku přejet postranní, koncovou či středovou čáru. Porušení tohoto pravidla znamená ztrátu míče.

Taktika a strategie hry
Při výběru kapitána přihlížíme ke stupni postižení,. Měl by to být nejméně postižený vozíčkář, obratný v jízdě na vozíku, ovládající chytání a házení, se schopností dosáhnout rukama na zem před vozík, což je důležité zejména pro chytání míčů mířených na vozík, resp. nepřesně přihraných.
Pro spolupráci hráčů v poli je podstatná přesná a rychlá přihrávka, která znamená „nabití“. Z taktického hlediska je výhodnější vybíjet směrem od hráčů v poli ke kapitánovi. V opačném případě, kdy vybíjí kapitán z koncové čáry, hrozí, že míč dolétne nebo se dokutálí až k protivníkovu kapitánovi a družstvo tak ztrácí míč."

Práce je kompilačního charakteru. Úvod je okopírovaný u této URL: http://www.bodybuilding.cz/diplomove_prace/posilovani_vozickaru/posilovani_vozickaru.htm