1.

Úvod

2.	Státní rozpočet

3.	Specifika státního rozpočtu

4.	Funkce státního rozpočtu

5.	Bilance státního rozpočetu

5.1.	Příjmy a výdaje

5.2.	Vyrovnanost státního rozpočtu

6.	Státní rozpočet ČR

6.1.	Státní rozpočet ČR v letech 1990 - 2006

6.1.1.

Grafické znázornění rozpočtu ČR v letech 1990 - 2006

6.2.	Úhrnná bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu pro rok 2007

7.	Příjmy a výdaje státního rozpočtu v zemích EU v roce 2005

7.1.	Bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu v zemích EU v roce 2005

8.	Příčiny vedoucí k vyrovnaným nebo přebytkových rozpočtům

8.1.	Přebytkový rozpočet

8.2.	Vyrovnaný rozpočet

9.	Seznam použité literatury

“3. Specifika státního rozpočtu

Obecněji můžeme státní rozpočet definovat jako peněžní vztah existující v procesu tvorby, rozdělování a užití centralizovaného peněžního fondu na principu:

- neekvivalence – individuální plnění subjektů (podniků, občanů) vůči státnímu rozpočtu tu neodpovídá věcnému ani peněžnímu protiplnění (podnikatel či občan A zaplatí na daních 10x více než podnikatel či občan B  občan A bude čerpat 10x více ze SR)  v každém roce existuje skupina lidí, kteří na přerozdělování rozpočtu získávají a kteří prodělávají
- nenávratnosti – s peněžní platbou do SR nevzniká žádný právní nárok na pozdější vrácení těchto plateb (výjimkou je důchodové pojištění)
- nedobrovolnosti – znamená to, že do SR neplynou peníze dobrovolně, ale především pod tlakem zákona (zákony o daních)

4. Funkce státního rozpočtu

Státní rozpočet plní tyto funkce:
• alokační
• redistribuční
• stabilizační
• regulační
• kontrolní

Alokační funkce státního rozpočtu je projevem postavení státu jako produkčního subjektu, kdy stát pomocí státního rozpočtu rozděluje zdroje do produkce kolektivních statků, převážně sociálního charakteru.
Redistribuční funkce státního rozpočtu je spojena s přerozdělováním hrubého národního produktu s cílem zmírnit důchodové a sociální nerovnosti ve společnosti.

Stabilizační funkce spočívá v tom, že stát může za určitých okolností ovlivňovat ekonomický růst, zaměstnanost, inflaci a platební bilanci. Stabilizační funkce státního rozpočtu je uplatňována zejména v obdobích nerovnovážného vývoje tržní ekonomiky.

Regulační funkce je obdobně jako stabilizační funkce uplatňována v období nerovnovážného vývoje ekonomiky, ale na rozdíl od stabilizační funkce se jedná o přímé zásahy do soukromého sektoru (např. v podobě regulace cen, mezd, zaměstnanosti).

Kontrolní funkce státního rozpočtu je nástrojem aktivního působení finančních vztahů na reprodukční proces.

5. Bilance státního rozpočtu

5.1 Příjmy a výdaje

Stát získává příjmy do svého rozpočtu vybíráním daní, poplatků a cla, redistribucí výnosů od státních podniků, rozpočtových a příspěvkových organizací, emisí státních dluhopisů, přijímáním splátek z vládních úvěrů poskytnutých od zahraničí, splátek návratných finančních výpomocí a výnosů ze státního majetku.
Významnou součástí příjmů je v současném období pojistné na sociální zabezpečení zahrnující pojistné důchodové, nemocenské a příspěvkové na státní politiku zaměstnanosti.

Výdaje státního rozpočtu pak představují peněžní vztahy rozdělování a použití centralizovaného peněžního fondu na principu nenávratnosti. Jsou dvojího typu, neboť státní orgány jednak nakupují zboží a služby a jednak provádějí transferové platby (transfer je takový výdaj státního rozpočtu, kterým státní orgán nezískává za poskytnutou peněžní částku od jejího příjemce žádné zboží či službu)."

Obsahuje tabulky a grafy. Čistý text dosahuje cca 3 stran.