1.	Medailonek autora

2.

Kontext

3.	Vlastní interpretace

3.1.

Tématika

3.1.1.

Postavy

3.1.2.

Prostředí

3.1.3.

Děj

3.2.

Kompozice

3.3.

Jazyk

3.4.

Idea

4.	Moje hodnocení

5.	Použitá literatura

6.	Recenze a literární kritika

7.	Úryvek z textu vhodný pro výuku

7.1.	Otázky k textu

“3.3. Jazyk

Pro tvůrčí styl Vladislava Vančury je charakteristické zvýraznění role vypravěče, zatímco psychologická kresba postav ustupuje do pozadí. Jeho jedinečný a nezaměnitelný styl, hyperbolizace a monumentalizace zobrazované reality, obrazné vidění, básnické metafory, mimořádné zaujetí pro slovo a větu se projevuje i v tomto jeho díle, určeném nejmenším čtenářům. V této knížce rovněž našly uplatnění jeho oblíbené slovní i větné archaismy a prvky hovorového jazyka.

Básnické metafory a hyperbola našly uplatnění např. při líčení bitvy sněhovými koulemi na rybníku ve Vařečkách a Hrncích:
„Nad ním se klenulo kulobití podobno dvanácteronásobné duze.“

„Koule fičely a pleskaly a sypaly se, až se vyrobil mráz dvakrát takový, než předtím. Vzápětí stoupla rtuť v teploměrech a dostavilo se nenadálé oteplení, neboť třením a nárazy vzniká teplo.“

Pro dokreslení povahy pyšného rychtáře Randy je použita podobnost s jeho domem:
„Rychtářův dům stál na návsi rozkročen jako nestyda ….“
„Podobalo se, že ten psíček je jako hodinky, a jeho řetěz je jako řetízek od hodinek. Takhle skáčou pejsci, které kakabuský hospodář trápí u boudy, a takhle vytahuje tlustý ješita hodinky z kapsy.“

Příběh je vyprávěn osobou vypravěče, která se často obrací přímo ke čtenáři:
„Myslete si, lidičky, co to bylo za tanec! Nešťastný pán hekal a bekal, ječel a brečel, křičel a ryčel a dělal to všechno tak pořádně a tak nahlas, až zaléhaly uši.“

Řeč je bohatá na citoslovce, včetně neobvyklých (randěry krinděry, hudry huhurdy). Časté jsou hovorové výrazy (např. malá Marjánka ja nazývána rozbrečeneček nebo baculáč, o rychtáři Randovi se říká, že „vařbuchtovatí z hodiny na hodinu“ a obyvatelům Vařeček a Hrnců přeje vypraveč, „aby to prťákům a krejčíkům kulíšek oplatil“). Za archaismy mohou být v současné době považovány hojně užívané přechodníky.

Humorného vyznění vyprávění se dosahuje různými prostředky, např.
 Neobvyklými slovními spojeními („dokonalé a švihácké strašidlo“ nebo „Barbucha vám statečně ječí“)
 Gradací („…všichni pohádkáři, všichni staří dobří spisovatelé a všichni otcové vlasti…“)
 Několikanásobnými přívlastky, nakonec ovšem je situace záměrně zlehčena („nebyl snad půvabný, ušlechtilý, mírný, tichý, hodňoučký a nezatajoval svůj smrad?“)
 Patetickým líčením humorných scén („již letí, jako v čítankách létal Jaroslav ze Šternberka na Tatary. Plane mu nos a vlají mu šosy.“) nebo míst („Někteří zeměpisci mluví v těch končinách o pouhém potoce, ale nechme je drmolit. Vařečky a Hrnce protéká krásná a mohutná řeka Kachnička…“).
Pro pobavení dětí i jejich rodičů jsou do textu vloženy některé absurdní pasáže ( „…jiný si posadil na hlavu helmici obrácenou naruby a byl by s tím pro věčnou ostudu šel ven. Jen taktak, že ho jeho panímáma chytila za rukáv. Táto, povídá, neblázni, vždyť to nejde, obrátit helmu naruby, vždyť je ze železa.“)

3.4. Idea

V této dětské knížce vyzvedává autor především dobro a lásku v protikladu k nevraživosti a zlobě.

„Barbucho, mé drahé strašidélko!“ vykřikl Kubula znamenaje, že jeho přítel scípne na jeho nevíru a nevycválanost. „Barbucho, miláčku, zaraz ty úbytě, udělej abys tloustl a byl s námi až do konce našich patálií.“
Kuba Kubikula připojil svůj hlas k hlasu medvěda a tak se jim podařilo způsobiti, že ono zhoubné ztrácení se naráz ustalo. To způsobila asi láska, neboť ta je silnější než strach.“

Závěrečné všeobecné smíření a sbratření obyvatel Vařeček a Hrnců je popsáno s charakteristickým humorným nadhledem:

„Pantátové z Vařeček mají hlavy na ramenou pantátů z Hrnců. Promíchali se jako hrách a popel v ošatce Popelčině, tisknou si ruce, žďuchají do sebe a říkají si: „To jsou vybrané nesmysly, starouši, he?“… „Nu toť, ale že to těm fakanům sluší, co?“"

Vančurův životopis je převzat z http://ireferaty.lidovky.cz/100/2323/Van%C4%8Dura-Vladislav.
Jedná se o zápočtovou práci do předmětu Literatura pro děti a mláděž - 4. roč. učitelství pro 1. stupeň ZŠ, Pedagogická fakulta - Univerzita Hradec Králové. Vyučující - Mgr. Petra Bubeníčková.