1.

Úvod

2.	Hospodářský charakter období

3.	Stručná charakteristika podnikání

4.	Řeznictví od roku 1938 do roku 1950

5.	Řeznictví jako státní obchod

6.

Závěr

" Stručný charakter období

Náš region, to znamená Dětmarovice, Karviná, Orlová, Bohumín a přilehlé vesnice, nebyl před 2. světovou válkou v příliš dobrém, hospodářském stavu. V této práci bych se chtěl zabývat nejvíce Dětmarovicemi, protože řeznictví pana Vaštyla se nacházelo právě v této vesnici a také já jsem s Dětmarovicemi spjat více než s jinými městy a vesnicemi v okolí. Většina obyvatel našeho regionu byla zaměstnána buď v hornictví a nebo pracovala u dráhy. Před válkou lidé žili skromně, byli méně nároční než v dnešní době, všeho si vážili. Hlavní problém před válkou byla nezaměstnanost. Lidé neměli kde pracovat, všude byl nedostatek pracovních míst. Situace se změnila těsně před 2. světovou válkou, kdy mnoho lidí začalo pracovat v továrnách na zbraně a vojenský materiál. Zbrojařský průmysl poskytl mnoha lidem práci. Přestože někteří lidé práci měli, pak jejich výdělek nestačil vůbec ke spokojenému živobytí. Pro názornost bych chtěl uvést jeden názorný příklad,který dobře znám. Moje babička pochází z pětičlenné rodiny. Její otec byl jediným členem rodiny, který pracoval. Jeho výdělek však byl velmi nízký - 120 Korun měsíčně. Z této mzdy se platilo 45 Korun měsíčně za jednopokojový byt, ve kterém žili. Její matka musela chodit pomáhat na statek, aby si nějakou tu korunu přivydělala a mohla aspoň trochu finančně pomoci rodině. Babička spolu se sourozenci nejdříve vždy musela doma pracovat a až pak se teprve mohla učit a připravovat do školy. Takovým způsobem se žilo před válkou v mnoha rodinách. K této otázce bych uvedl pár slov pana Vaštyla: " Bídu si vlastně lidé dělali sami, protože měli mnoho dětí. Jednoduše, kdo měl peníze žil lépe." Celkově je nutné říci ,že soukromí podnikatelé se asi měli nejlépe ze všech. Nejlépe to dokumentují slova pana Vaštyla: "Kdo uměl a dbal, tak měl. "Nejlépe ze živnostníků se asi měli řezníci a hostinští. Právě těch bylo v Dětmarovicích nejvíce. Dalšími představiteli soukromého podnikání ve vesnici byli klempíři, truhláři, krejčí, kováři, dále zde byly trafiky, obchody s potravinami, stánky s cigaretami a cukrovinkami. Snad nejznámnějším obchodem byl Baťa,který v Dětmarovicích působil od roku 1935. Velmi rozšířená ve vesnici byla také zemědělská výroba. Zemědělci zde byli jak velcí, tak i malí, kteří měli zemědělství spíše jako koníčka. Celkově se dá říci, že soukromníků bylo v našem regionu dost. Z podniků z okolí bych uvedl továrnu na hliněné zboží v Horní Lutyvi /dnešní Orlová 4/ a cihelny v Doubravě, Karviné a ve Skřečoni.

Stručná charakteristika podnikání

Nejprve několik vět , které k otázce živnosti uvedl pan Vaštyl. "Živnost dostal každý občan, který byl vyučen, měl tříletou praxi v daném oboru a měl dostatek peněz. Po praxi se mohl osamostatnit a samostatně podnikat." Po chvilkové odmlce pan Vaštyl dodal:"Živnostenský list jsem měl do roku 1950, kdy mi ho komunisté vzali." Tolik tedy slova odborníka a nyní několik vět o živnosti z odborných knih. Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.Všeobecnými podmínkami provozování živností fyzickými osobami jsou:dosažení věku 18 let, způsobilost k právním úkonům a bezúhonnost. Průkazem živnostenského oprávnění je koncesní listina nebo živnostenský list. Každý podnikatel může provozovat více živností, má-li pro každou z nich živnostenské oprávnění. Živnosti můžeme rozdělit na ohlašovací a koncesované. Živnostenské podnikání zaniká smrtí podnikatele, uplynutím platnosti živnostenského listu nebo koncesní listiny, anebo například rozhodnutím živnostenského úřadu. "

Jednotlivé kapitoly nejsou propracovány příliš do detailů.