1.	Trh jako základní složka marketingu

2.	Klasifikace trhu

2.1.	Prvky trhu

2.2.	Charakteristika trhu (statky, produkty)

3.	Ekonomické vztahy mezi nabízejícími a poptávajícími (komunikační a kooperační vztahy, vztahy soutěže/konkurence, mocenské vztahy, vztahy rolí)

3.1.	Členění trhů

3.2.	Formy trhů

3.2.1.

Tržní formy nabídky

3.2.2.

Tržní formy poptávky

3.2.3.

Smíšené formy

3.3.	Struktury trhu

3.4.	Organizace trhu

3.5.	Segmentace trhu (geografická, demografická, sociografická, psychografická segmentace)

3.6.	Nabízející/nabídka

3.6.1.

Soukromé podniky

3.6.2.

Veřejné podniky

3.6.3.

Podniky správy

3.7.	Poptávající/poptávka

3.7.1.

Spotřebitelé, soukromé domácnosti, soukromé výrobní podniky, obchodní podniky, veřejné instituce

4.	Charta Dirickx

5.	Marketing služeb

5.1.	Definice marketingu služeb

5.2.	Členění služeb a kritéria

5.2.1.

Odbornost personálu, technické vybavení, přítomnost zákazníka u služby, uspokojovaná potřeba, vlastnické poměry, cíle podnikatelské aktivity

5.3.	Vlastnosti služeb (nehmotnost, nedělitelnost, proměnlivost, spojení s dobou realizace)

5.4.	Marketing v obchodě se službami

5.5.	Strategie odlišnosti od konkurence

5.6.	Strategie kvalitní služby

5.7.	Strategie zvyšování produktivity ve službách

5.8.	Služby na podporu výrobku (předprodejní, poprodejní služby)

5.9.	Zavádění a vývoj služeb

5.10.

Tvorba nápadů

5.10.1.

Intuitivní techniky

5.11.

Vývoj služeb

5.12.

Finanční plánování služby a test trhu

5.12.1.

Odhady objemu prodeje služby

5.12.2.

Analýza potřeby kapitálu

5.12.3.

Analýza ukazatelů

5.13.

Adaptace zákazníka na službu

"TRH JAKO ZÁKLADNÍ SLOŽKA MARKETINGU

Tradiční výklad marketingu se orientuje na praktický problém segmentace trhů. Vychází se z poznatku, že trh není nediferencovaný, že trh má vždycky pravdu, že úspěch na trhu může mít jenom ten, kdo dokáže rozpoznat specifičnost trhů a specifičnost spotřebitele.

Potřeby trhu a potřeby zákazníka nejsou ve všech případech identické. Trh nemusí přesně reflektovat (odrážet) potřeby zákazníků, zákazníci nemusejí znát možnosti trhu a v extrémních případech je možné, aby trh splňoval aktuální potřeby zákazníků, ale ve skutečnosti jejich účelným potřebám nesloužil.

Trh není jednotný. Z této skutečnosti vychází poznatek o segmentaci trhů. Ten, kdo chce efektivně využívat existující trh, vychází z následující klasifikace a segmentace trhů:

- geografická segmentace
- demografická segmentace
- sociografická segmentace
- psychografická segmentace.

Schopnost analyzovat trh podle těchto kritérií vede k tomu, že všechna instrumentária marketingu se soustřeďují na to, aby konkrétní trh byl uspokojen z hlediska výrobků, sortimentu, cen, inovací, reklamy, public relations atd.

Segmentace trhu je dostatečně pospsána v marketingové literatuře a zkušenosti vyspělých zemí mohou být transponovány do našich českých podmínek.
Následující text má rozhodující význam proto, aby marketingové instrumentárium rozhodujícího významu, kterým je výzkum trhů, bylo správně pochopeno. Klasifikace trhů slouží k tomu, aby pro každý specifický trh byla vybrána příslušná marketingová strategie a příslušná marketingová taktika.

Klasifikace trhů
Trh je souhrnem ekonomických vztahů mezi nabízejícími a poptávajícími vycházející ze statků (skupiny statků) uvnitř jisté oblasti a určitého času."

Jedná se o seminární práci na VUT Brno, Fakultě managementu a ekonomiky ve Zlíně.