1.

Život

2.

Dílo

3.	Dějiny a místopis Irska

"Dějiny a místopis Irska (Topographia Hibernica), jak už z názvu vyplývá, byly přeloženy také do jazyka českého. Ačkoli jde o dílo značně nespolehlivé, může nám být jedinečným pramenem. Prakticky jde o soubor pověr, pověstí, pomluv a předsudků středověku. Jako první s ním byl seznámen (kdo jiný než) arcibiskup Baldwin během společného putování po Walesu. Společnost byla s Topographií seznámena během již zmiňovaného veřejného čtení na univerzitě v Oxfordu roku 1188. V předmluvě českého překladu se můžeme dočíst, že „své posluchače Gerald hostil po tři dny. První den chudinu, druhý doktory různých oborů a třetí den čtení věnoval rytířům a měšťanům.“ Dějiny a místopis Irska zaznamenaly tak obrovský úspěch, že Gerald se ke spisu až do své smrti ještě několikrát vrátil, aby ho rozšířil a vylepšil. Konečná verze pak byla dvakrát tak dlouhá než verze prapůvodní.
Na začátku samotné knihy nalezneme jakýsi prolog, kterým je věnování adresované Nejjasnějšímu králi Anglie Jindřichovi II. Za úvodem následují tři části, každá je dále rozdělena do mnoha krátkých podkapitol. První část je věnována Dějinám a místopisu Irska, druhá Zajímavostem a zázrakům Irska a poslední Obyvatelům Irska. Nejprve se dozvídáme něco k poloze ostrova, povrchu, klimatu, úrodnosti půdy, rostlinstvu a živočišstvu. V následující velké kapitole čteme o moci oceánu a dalších zajímavostech týkajících se místního vodstva, o rybě se třemi zlatými zuby a dalších irských „zázracích“. Třetí část konečně prozrazuje něco o obyvatelstvu. Gerald nejprve spravuje čtenáře o příchodu prvních lidí na ostrov (údajně mělo jít o Noemovu vnučku Cesaru, která sem utekla před předpověděnou potopou), o vynikájící irské hudbě, ale nezapomíná ani na „negativní“ stránky zdejšího života. Závěr poslední části je věnován opět anglickému králi Jindřichovi II.
Kniha není jen popisným dílem. Takřka na každé stránce, v každé kapitole, možná v každém druhém řádku nás Gerald doslova fanaticky bombarduje náboženskými představami, občas je nevzdory své víře dosti nenávistný a můžeme říci, že xenofóbní. Dílo je bezesporu zajímavé i pro dnešního čtenáře. I dnes nás může zaujmout a můžeme v něm nalézt pobavení. Kniha je to opravdu čtivá."

Obsahuje mapu a rodokmen.