1.	Všeobecně o hliníku

2.	Účinky na lidský organismus

3.	Výskyt hliníku

4.	Autor doporučuje

5.	Odstranění hliníku z těla

6.	Pokrmy, ve kterých se vyskytuje hliník

6.1.	Hovězí vývar s játrovou zavářkou

6.1.1.

Hovězí vývar

6.1.2.

Játrová zavářka

6.2.	Selský guláš, houskové knedlíky kynuté

6.2.1.

Selský guláš

6.2.2.

Houskové knedlíky kynuté

6.3.	Sojová kaše s cibulkou

6.4.	Pařížský krém

"Výskyt hliníku:

Přítomnost hliníku ve stravě může narušit zažívání. Hliník nalezneme u některých konvic, hrnců na vaření, v zubních pastách (především těch proti paradentóze a těch, které stahují dásně – Lacalut, pozn. autora). Také při vaření brambor a zelí se do fluorizované vody
vyloučí část hliníku. Velké množství je v emulgačních činidlech, kypřícím prášku, v prostředcích proti spékání. Hliníkaté soli se používají při konzervování, nakládání a v potravinách v prášku, jako je instantní káva, sušené mléko, ztužovač šlehačky, ale také v prášcích proti zažívacím potížím. Proto bychom měli vyřadit všechno hliníkové nádobí a zamyslet se nad tím, jestli je opravdu tak nevyhnutelné používat tyto rizikové potraviny a kosmetiku. Zdraví je to nejcennější, co nám příroda dala a máme ho pouze jedno, tak proč si ho ještě ničit, když nemusíme…Dávejte si reálné cíle. Netrvejte na určité dietě jen proto, že jste někde četli, že je pro Vás dobrá. Dnešní strava je sice velice pestrá, ale chudá na řadu nezbytných esenciálních prvků, vlákninu a další minerály a vitamíny a určitě není střídmá, lidé se přejídají, stresují, jí nepravidelně, to vše jen podporuje vznik civilizačních chorob. Nadbytek hliníku narušuje rovnováhu výživných minerálů v těle, např. vápníku a magnézia – obou nezbytných pro zdravou pokožku.

Doporučuji:

- Při nákupu si všímat, z jakého materiálu je konzerva vyrobená (hliník nebo železo)
- Nakupovat potraviny a nápoje v jiných ekologičtějších obalech (např. papírových nebo skleněných)
- Použité konzervy třídit a odevzdávat k recyklaci na místa k tomu určená.
- Otevřenou a nespotřebovanou hliníkovou konzervu (otevření = porušení obalu) přelít do obalu z jiného materiálu, nejlépe skla nebo plastu.

Hliník je v půdě při neutrální reakci nepatrně rozpustný. S přibývající kyselostí se silně zvyšuje množství Al a dosahuje hodnot kolem 200ppm (parts per million) a působí na rostlinu toxicky. Rostliny s toxickou koncentrací Al vykazují v nadzemních částech zpravidla zvýšené dávky Fe, Mn, ale nízký obsah Ca a Mg.

Rostliny jsou na obsah Al. Různě citlivé. Např. ječmen, řepka, hořčice a pšenice jsou citlivá, zatímco sója a pohanka nikoliv. Z toho plyne, že i zvýšené dávky Al v krmivech (nad 100 ppm u zrnin a nad 500 ppm u luštěnin) působí toxicky na živočišný organismus a jsou nesmí se používat. Toxickému působení Al se brání vápněním.

Odstranění hliníku z těla:

Hliník je možno z těla odstranit pomocí tzv. „chelace“ látkami jako je Desferrioxamin, jenž na sebe hliník váže a zabraňuje jeho dalšímu vstřebávání. Také křemík vyskytující se v pivu, zejména kvasnicovém, brzdí absorpci nežádoucího Al v těle.
Hliník je prakticky sám o sobě relativně neškodný, ale z důvodu jeho vysoké schopnosti reakce s jinými prostředky jsou jeho sloučeniny považovány za škodlivé. Protože fluoridy a soli hliníku se téměř vždy vyskytují současně, je nutné předpokládat, že oba prvky působí prakticky ve formě fluorohlinitanových komplexů. Ty poškozují homeostázy, akcelerují stárnutí a narušují funkce nervových buněk. Podobně jako Al, vytváří komplexy s fluoridem ještě také Berylium. Komplexy Fl a Be byly na konferenci WHO (Světová zdravotnická organizace) r. 1999 zahrnuty do seznamu hazardních sloučenin jako látky s karcinogenním účinkem."

Tato práce obsahuje tabulky. Čistého textu je v práci cca 7,5 strany.