1.	Ústavní základy

2.	Okolnosti vzniku základního zákona

2.1.	Povaha základního zákona

2.2.	Členění-formální a obsahová struktura

2.3.	Principy základního zákona - demokratický, sociální, právní, spolkový

3.	Vztah základního zákona k mezinárodnímu právu

4.	Zákonodárná moc

4.1.	Spolkový sněm a Spolková rada

4.1.1.

Funkce, ustavení, rozpuštění, struktura

5.	Výkonná moc

5.1.	Spolková vláda

5.1.1.

Kancléřský, rezortní a kolegiální princip

5.1.2.

Ustavení a složení, konstruktivní vyjádření nedůvěry

6.	Spolkový prezident

6.1.	Způsob volby

6.2.	Žaloba před Ústavním soudem

6.3.	Právní postavení a pravomoci

7.	Spolkový ústavní soud-funkce

7.1.	Ustavení a složení

8.	Zákonodárství

8.1.	Zákonodárná iniciativa, projednání a rozhodnutí zákonů

8.2.	Vyhlášení zákona

9.	Federalismus SRN

9.1.	Historický základ

9.2.	Federativní systém - tvorba, kooperativní vs. dualistický federalismus,kompetence, další vývoj německého federalismu

"Ustavení a složení Ústavního soudu

Soudci jsou voleni na 12 let, jen jedenkrát– ½ Spolkovým sněmem a ½ Spolkovou radou. Spolkový sněm si pro volbu soudců ústavního soudu vytváří zvláštní orgán, tzv. „volební muže" (Wahlmánner).
Skládá se ze dvou osmičlenných senátů. Pro ústavní st힬nosti jsou kromě toho vytvářeny tříčlené komory.

Zákonodárství

Proces zákonodárství lze rozdělit do třech stádií: na zákonodárnou inici¬ativu, projednání a rozhodnutí Spolkovým sněmem a Spolkovou radou a na vyhlášení zákona.

a)Zákonodárná iniciativa
Právo zákonodárné iniciativy mají: Spolková vláda, Spolkový sněm a Spolková rada. Iniciativa vlády je brána jako rozhodnutí kolektivního orgánu
Návrhy zákonů, podávané vládou, jsou nejprve adresovány Spolkové radě, aby k nim mohla zaujmout stanovisko. Stejné platí i v opačném směru pro iniciativy Spolkové rady. Stanovisko vlády je obligatorní (do tří měsíců) zatímco Spolkové rady pouze fakultativní. Pak teprve obdrží návrhy zákonů Spolkový sněm. Přitom platí tzv. princip věcné diskontinuity, tj. parlament projednává jen ty zákonné iniciativy, které byly podány během jeho volebního období.

b)Projednání a rozhodnutí
Ve Spolkovém sněmu se návrh zákona projednává ve třech čteních. V prvním čtení jsou vydávána všeobecná prohlášení frakcí a návrh zákona je převeden do příslušných výborů. Druhé, nejdůležitější čtení, spočívá v diskusi a schvalování jednotlivých ustanovení plénem. Ve třetím čtení je už právo navrhovat pozměňovací návrhy omezeno a končí hlasováním.
Pokud chce Spolková rada vznést proti zákonu námitku, musí do tří týdnů povolat zprostředkovací (dohodovací) výbor, který je tvořen ze členů obou zákonodárných komor. Zprostředkovací výbór může navrhnout pozměňovací návrhy adresované zpět Spolkovému sněmu. Návrh zákona se vrací Spolkovému sněmu, který o ní znovu hlasuje
možnosti, za kterých je schválen tzv. námitkový zákon:
• Spolková rada nepovolá do třech týdnů zprostředkovací výbor
• Spolková rada svolá zprostředkovací výbor, nevznese ale do dvou týdnů od jeho svolání námitku
• Spolková rada sice vznese námitku, ale vezme ji zpět
• Spolková rada vznese námitku, ale Spolkový sněm ji v opakovaném hla¬sování překoná kvalifikovanou většinou
Schvalovací zákony praxi tvoří téměř polovinu všech zákonů. Jsou to zíkony u kterých přímo ZZ stanoví obligatornost souhlasu Spolkové rady (např. všechny ústavní zákony).

c)Vyhlášení zákona
Schválený návrh zákona dostává vláda, která prostřednictvím kancléře nebo příslušného ministra provede kontrasignaci. Poté je zákon k podpisu podstoupen spolkovému prezidentu. Zákony se vyhlašují ve Spolkové sbírce zákonů (Bundesgesetzblatt)."