1.	První světová válka

1.1.	Evropská literatura

1.2.	Ruská literatura

1.3.	Americká "ztracená generace"

1.4.	Česká literatura

2.	Protifašistická literatura

3.	Druhá světová válka

3.1.	Světová literatura

3.2.	Česká literatura

"První světová válka
Ohlas první světové války v literatuře byl tak silný, že vznikl nový termín – válečný román, válečná próza. I když se v historii odehrála řada válek, dosud nikdy nebyly společným zážitkem mnoha národů tak jako v letech 1914-1918.
Někteří nacionalističtí spisovatelé válku nejprve oslavovali. První protiválečný román Oheň napsal Francouz Henri Barbusse. Po skončení 1. světové války se k otřesným zážitkům, které prožili na vlastní kůži, vrátili další autoři – např. R. Rolland (Petr a Lucie), E. M. Remarque (Na západní frontě klid), E. Hemingway (Sbohem, armádo).
-Evropská literatura - Barbusse (Oheň - vychází z vlastních zážitků, nemá ústředního hrdiny, podtitul Deník bojového družstva, sugestivní líčení utrpení a hrůz, autenticky zachycuje epizody ze života vojáků v 1. sv. válce, odpor k těm kdo válku rozpoutali a kdo ji vedou)
Rolland (Petr a Lucie - protiválečná novela se shakespearovským námětem, mezi 30. lednem a 29. březnem 1918, Petr Aubier, syn měšťanské rodiny, a Lucie, oba se do sebe zamilují bez ohledu na morálku rodičů a vrcholící válku, zahynou za náletu v troskách chrámu, založena na kontrastu hrůz války a vysněného světa dvojice milenců, problémů války a rozvíjející se lásky, vyznívá jako obžaloba nesmyslnosti války)
Remarque (Na západní frontě klid - Pavel Bäumer se pod vlivem nacionalistické propagandy přihlásí do armády, prodělává výcvik plný šikanování, zažívá zákopové boje, umírá stejně jako jeho přátelé z gymnázia, kniha líčí názorně a přesně válku se všemi jejími hrůzami v kontrastu s přirozenými hodnotami člověka, do popředí se ale dostávají jiné hodnoty – jídlo, spánek, možnost přežít nejbližší minuty, které jediné přehluší na chvíli válečné šílenství)
A. Zweig (Spor o seržanta Gríšu – součást osmidílného cyklu Velká válka bílých mužů s protiválečným zaměřením, popisuje popravu ruského zajatce)
-Ruská literatura – téma VŘSR, Michail Šolochov – Nobelova cena, Tichý Don – tetralogie z historie knížectva za 1. sv. války a občanské války, zpracováno i jako opera, Rozrušená země – o kolektivizaci po říjnové revoluci, drsný obraz skutečnosti, Alexej Tolstoj – emigroval do Paříže, Křížová cesta – líčí osudy ruské inteligence za první světové války a zejména v době revoluce. Sergej Jesenin – Anna Sněgina – poema o občanské válce, řeší téma revoluce, do nějž je zapleten milostný příběh
-Americká „ztracená generace“ – skupina amerických autorů 20. let 20. století, poznamenáni otřesem 1. světové války, vystřízlivění z tzv. amerického snu, zklamání, skepse, deformace společenských a lidských hodnot, východiska hledána v útěku do přírody nebo kultury, apatie, neschopnost navázat na dřívější vztahy, hrdinové nenachází zakotvení = ztracenost – Hemingway - dobrovolníkem na italské frontě, ovlivněn skupinou umělců kolem experimentální spisovatelky Gertrudy Steinové, cestoval (Afrika, Kuba, Španělsko,…), trpěl depresemi, spáchal sebevraždu, fascinace krajními životními situacemi, motiv ztracenosti a vykořeněnosti, tzv. metoda ledovce – úsporný, „novinářský“ styl, eliminoval zbytečné a vedlejší popisy, především dialogy (Komu zvoní hrana - z občanské války ve Španělsku, Robert Jordan má s pomocí partyzánů vyhodit do vzduchu klíčový most a znemožnit tak přísun nepřátelských sil, most je zničen, při ústupu do bezpečí zůstává na místě zraněný Jordan a očekává nepřítele, aby ho na čas zastavil, v bezvýchodné situaci, před smrtí si uvědomuje krásu života a smysl boje pro něj, ve 3 dnech, zamiluje se do šp. dívky Marie, Sbohem, armádo - čerpá ze zážitků z italské fronty, příběh lásky am. vojáka a anglické ošetřovatelky) +
(William Faulkner – jih USA, prostředí bělošské aristokracie a černošských otroků a potomků indiánů, zúčastnil se 1. světové války jako pilot - jižanská sága – yoknapatawský (fiktivní) okres, dějové odbočky, komplikovaný, chaotický způsob vypravování, např. Absolone, Absolone!; F. S. Fitzerald – autor jazzového věku, am. společnost 20. – 30. let - „mluvčí“ americké mládeže, ostrý postoj vůči zprofanovanému a pokryteckému světu dospělých - Velký Gatsby (zapadá do galerie postav jako Balzakův Rastignac, touží po lásce, po vyšších příčkách spol. žebříčku, podřizuje tomu vše, tzv. selfmademan), Něžná je noc)"