1.

Úvod

2.

Májovci

2.1.	Josef Barák

2.2.	Vítězslav Hálek

2.3.	Jan Neruda

2.4.	Karolína Světlá

2.5.	Jakub Arbes

3.

Ruchovci

3.1.	Eliška Krásnohorská

3.2.	Svatopluk Čech

3.3.	Josef Václav Sládek

4.

Lumírovci

4.1.	Jaroslav Vrchlický

4.2.	Julius Zeyer

"JOSEF BARÁK (1833 - 83)
- žurnalista
- byl redaktorem almanachu
- měl blízko k dělnickému hnutí
- organizoval tábory lidu - protestní shromáždění na významných památných místech Čech
- protest proti vídeňské politice a útlaku Čechů

VÍTĚZSLAV HÁLEK (1835 - 1874)
- narozen na Mělnicku - Dolínek u Mělníka
- odmítl stát se knězem jak chtěli jeho rodiče
- nedokončil filosofickou fakultu
- člen redakce Národních Listů + další . Květy, Lumír,…
- zemřel náhle v Praze - téměř národní tragédie
- po jeho smrti začala o něm diskuse - považován za dobově oblíbeného autora, byl doceněn Neruda, kt. je nadčasový
- populární a čtivý, jeho poezie je pokládána za dokonale poetickou
- byl životní optimista
- v jeho poezii najdeme nekomplikovanou lásku, opěvoval přírodu, hlavně jaro
- jeho verš je zpěvný a melodický  vyrovnaná harmonická poezie  za svého života uznáván čtenáři, kritiky vždy ne - výtky pro jednoduchost
- příznivější životná dráha, životní láska - Dorotka Horáčková  sňatek
- inspirace při psaní Večerních písní
- výrazný v povídkách - vybral si vesnické prostředí - člověk by měl žít v souladu s přírodou
- námětem v próze mu byly generační konflikty - kvůli majetku, nerovné lásce
- straní mladé generaci - Muzikantská Liduška - povídka o dívce, která si nemohla vzít milovaného chlapce  zbláznila se
- dílo: Večerní písně (1859)
- básnická sbírka, byla oblíbeným dárkem mezi zamilovanými
- inspirace - zhudebnění B. Smetanou
- Nekamenujte proroky, Kdo v zlaté struny zahrát zná
- motivy - láska - nejvyšší životní hodnota a jediná jistota, jiné světy, žena a úcta k ní jako k dárkyní života

V Přírodě (1872 - 74)
- třísvazkový cyklus poezie
- opěvuje zde přírodu a inspirací mu bylo rodné Mělnicko
- idealizuje přírodní život a vztahy v přírodě
Komediant (1861)
- jeho jediný román
- hl. hrdina má autobiografické rysy

Král Vukašín
- námět ze srbské historie
- touto hrou bylo r. 1862 otevřeno Prozatímní divadlo

Záviš z Falkenštejna
- tragédie s námětem z českých dějin

JAN NERUDA (1834 - 1891)
- často pesimista
- jeho básně zahrnují i kritiku společnosti, hluboké filosofické úvahy a vlastenectví
- narozen v Praze v Újezdě, dětství strávil na Malé straně
- otec měl kantýnu, poté trafiku, matka byla posluhovačka, sloužila v rodině J. Barranda
- živil se žurnalistikou, hodně četl zakázanou lit. - světové romantiky (Byron, Heine)
i českou rom. lit. (Mácha, Sabina), dobře zpíval, hrál na hudební nástroje a tancoval
- po celý život byl relativně osamělý - nikdy se neoženil
Anna Holinová - rozchod, K. Světlá - už vdaná, Kateřina Macháčková - zemřela
- autor šesti sbírek, které odrážejí jeho život a společenskou situace
- žurnalista - začal v německém časopise Tägesbote aus Böhmen jako lokálkář
- poté působil v časopisech Hlas, Čas, přispíval do Květů a Lumíru
- 1865 - Národní listy
- proslul jako autor fejetonů - napsal jich přes 2 tisíce, podepisoval se:
- témata - umění - věnoval se div. premiérám, knihám, také psal o svých současnících
- pražská chudina - soc. tématika
- pokrok a technika
- cesty - sám hodně cestoval, miloval přírodu, venkov, byl i ve Francii a Německu, přes Balkán do Cařihradu a do Egypta"