1.	Finanční plánování

1.1.	Úkoly finančního plánování

1.2.	Finanční plán

1.3.	Postup při plánování

1.4.

Riziko

1.5.	Druhy finančního plánování

1.6.	Souhrnný finanční plán

1.7.	Modely finančního plánování

1.8.	Metody finančního rozhodování

2.	Finanční analýza

2.1.	Dělení finanční analýzy

2.2.	Dílčí analýzy

2.3.	Metodická nástroje finanční analýz

3.	Optimální struktura podnikového kapitálu

3.1.	Charakteristika finanční struktury

3.2.	Zlatá pravidla

3.3.	Optimální struktura kapitálu

4.

Závěr

5.	Praktický příklad - Vytvoření finančního plánu na dobu 2 let, tzn. od roku 2009 - 2010

5.1.	Optimistická varianta

5.1.1.

Plán tržeb

5.1.2.

Plán peněžních toků

5.1.3.

Plánovaná rozvaha

5.1.4.

Plánovaná výsledovka

5.1.5.

Plánované investice

5.1.6.

Hodnocení dlouhodobého finančního plánu podle diskontovaných cash flow

5.2.	Pesimistická varianta

5.2.1.

Plán tržeb

5.2.2.

Plán peněžních toků

5.2.3.

Plánovaná rozvaha

5.2.4.

Plánovaná výsledovka

5.2.5.

Plánované investice

5.2.6.

Hodnocení dlouhodobého finančního plánu podle diskontovaných cash flow

6.

Závěr

"4. ZÁVĚR
Nejen vlastníci podniku, ale i další subjekty (např. investoři, zaměstnanci, obchodní partneři a to jak dodavatelé, tak i zákazníci, konkurence, stát atd.), kteří jsou v kontaktu s podnikem, mají zájem na získání všech dostupných informací týkajících se podniku, a to především jeho finančního stavu. Veškeré relevantní údaje se dají získat z účetnictví firmy, respektive z jejích účetních výkazů (výkazy finančního účetnictví, přílohy k účetní závěrce, účet zisku a ztrát atd.), výkazů vnitropodnikového účetnictví a z výročních zpráv atd. Tyto informace nám však bez hlubšího zkoumání neposkytnou odpovědi na potřebné otázky, protože nemají pro nás dostatečnou vypovídací schopnost. Zároveň pak vstupní údaje získané z účetních výkazů nemusí patřit k nejkvalitnějším a někdy je účetní oblast využívána např. k ocenění podniku natolik složitá, že i odborní odhadci mohou dospět k nesprávným závěrům, přičemž výsledek je právě přímo závislý na této kvalitě informací. Nedostatky plynoucí z údajů získaných v účetnictví mohou vzniknout např. tím, že při použití Rozvahy pro vstupní zdroj nevezmeme v úvahu, že neodráží přesnou současnou hodnotu podniku nebo to, že aktiva a pasiva jsou oceňovány v souladu s účetními standardy historickými hodnotami. Proto je velice důležité, jaký zdroj informací pro konkrétní analýzu zvolíme, přičemž tento zdroj je právě přímo podmíněn konkrétnímu účelu a metodě finanční analýzy. Kromě údajů z účetnictví tak můžeme využít i ostatní data týkající se podniku jako jsou např. nejrůznější statistky týkající se výroby a prodeje, zaměstnanosti a mezd nebo poptávky, jejichž součástí jsou pak jak vnitřní směrnice konkrétního podniku, tak dřívější prognózy managementu. V neposlední řadě jsou důležitým zdrojem informací externí data a to např. odhady a prognózy specializovaných agentur, statistiky státní a informace o stavu na burze či o měnových nebo úrokových sazbách.
K poměření údajů převzatých z účetnictví firmy a získání konkrétních odpovědí využíváme proto mj. finanční analýzu. Jedná se o významný nástroj při hodnocení firmy, např. případným investorem, ale zároveň je finanční analýza součástí finančního managementu, kdy ve své jednodušší formě napomáhá ke každodennímu rozhodování v řízení podniku, především jeho dalšího rozvoje a způsobu financování (získávání finančních zdrojů). Toto rozhodování pak může mít jak dlouhodobý, tak operativní charakter. Díky této analýze můžeme dospět ke konkrétním výsledkům týkajícím se nejen finanční situace podniku, ale i k závěrům o jeho celkovém hospodaření. Pomocí finanční analýzy můžeme získat ucelený přehled na konkrétní situaci podniku v dané době a na základě tohoto přehledu vytvořit plán do budoucnosti a zároveň odhalit možná rizika vyplývající z jejich realizace, čímž se vyhneme případným dalším nákladům nutným k odstranění těchto rizik, popř. jejich nezbytných následků.
Nejtěžším pak může být právě odhad budoucího vývoje podniku, který nemusíme odhadnout zcela přesně. Jedná se totiž o složitý a komplikovaný celek, který se z velké části zakládá na určité míře úsudku zpracovatele finanční analýzy, přičemž při interpretaci stejných vstupních hodnot můžeme dospět k rozdílným výsledkům. Důležitou roli zde navíc hraje faktor času, protože každý získaný výsledek či závěr má pouze omezenou platnost, a ta je mj. závislá i na stabilitě nebo proměnlivosti prostředí, ve kterém firma podniká, tzn. nejen oblast, ale i obor a popř. i velikost firmy má pak na výsledek analýzy důležitý vliv. Jejím nejdůležitějším úkolem pak je vyhodnocovat ekonomickou situaci podniku, na kterou působí jak ekonomické tak neekonomické faktory a jejich vliv právě zohlednit i při interpretaci konkrétních závěrů analýzy, což může být v podmínkách obzvláště existujících v České republice, velice náročné.
Před zahájením samotné analýzy si pak musíme nejdříve vybrat nejen modely a metody, které použijeme, ale zároveň musíme jednoznačně stanovit, na které otázky chceme pomocí tohoto nástroje získat odpovědi a také si určíme její časový horizont, tzn., jak dalece do budoucnosti hodláme nahlédnout. Potřebujeme-li získat díky finanční analýze odpovědi pro majitele či vlastníky podniku, zajímají nás pak především ziskovost takovéhoto podniku, tedy ziskovost vloženého kapitálu, ale také míra rizika, která se s touto ziskovostí pojí. Další část, která je pro nás relevantní je pak stabilita takového podniku a jeho likvidita. Rovněž je pro nás důležitý další rozvoj podniku a případně jeho tržní hodnota. Je-li uživatelem finanční analýzy management podniku, klade na její výsledky specifické požadavky. Hlavním předmětem zájmů se tak stává např. zajištění optimální majetkové struktury podniku, zajištění efektivního využívání zdrojů firmy, alokace volných peněžních prostředků a v neposlední řadě ziskovost výroby a likvidita podniku. Podobně jako vedení podniku pak obchodní partnery zajímá likvidita daného podniku, jeho dlouhodobá stabilita a především schopnost dostát svým závazkům a platit je. Specifickou uživatelskou skupinou pak mohou být zaměstnanci, kteří potřebují především získat informace o stabilitě firmy, z důvodu jistoty zaměstnání, ale také určité perspektivy a to jak možnosti dalšího kariérního růstu, tak určitých sociálních výhod. Jinou, ne však zanedbatelnou skupinou uživatelů jsou pak banky, které používají analýzu pro získání informací k určení rizika spojeného s návratností poskytnutých zdrojů. Rovněž oni se zajímají o likviditu a zadluženost podniku, což jsou jedny z nejdůležitějších údajů nutných pro poskytnutí úvěru, ale hlavně pro stanovení konkrétních podmínek poskytnutí zdrojů. Z tohoto důvodu pak požaduji co nejkonkrétnější informace o finančním stavu podniku. Další skupinou může být stát, který využívá analýzu ke kontrole daňových povinností, poskytnutí státních prostředků atd. Všechny výše jmenované skupiny využívají výsledky analýzy ke stanovení prognóz, na základě kterých mohou dobře řídit konkrétní oblast, ale zároveň mohou pomocí jí zhodnotit dosavadní vývoj podniku, srovnat a zjistit konkrétní příčiny a vyvodit z nich mj. následky.
V této práci jsem se snažila objasnit základní metody, modely a hlavně obsah jak finanční analýzy, tak celého finančního plánování potřebného pro rozhodování v podniku, neboť je životně důležité, a to nejen pro podnik, znát současnou finanční situaci podniku a co nejpřesněji odhadnou jeho budoucnost."

Čistý text dosahuje cca 22 stran. Práce obsahuje tabulky a schéma.
Práce kompilačního charakteru. Čerpáno z: http://pef.czu.cz/~huckoj/Tvrdon/Sminar_05_11.ppt.; http://www.myop.wz.cz/pdf/ksp.pdf.; http://is.muni.cz/th/90819/esf_b/BPVztahmezifinancovanimafinancnivykonnostipodniku.txt.
Práce z předmětu Finanční management.