1.	Postavení firmy na trhu – firma a její nabídka, cíle firmy

1.1	Produkt firmy

1.2	Vliv času na produkci firmy

2.	Náklady firmy

2.1	Náklady firmy v krátkém období

2.1.1

Fixní náklady (fixed costs – FC)

2.1.2

Variabilní náklady (variable costs – VC)

2.1.3

Celkové náklady (total costs – TC)

2.1.4

Průměrné a mezní náklady

2.1.5

Průměrné celkové náklady ( average total costs – ATC)

2.1.6

Průměrné fixní náklady (average fixed cista – AFC)

2.1.7

Průměrné variabilní náklady ( average variable costs – AVC)

2.1.8

Mezní náklady (marginal costs – MC)

2.2	Náklady v dlouhém období

2.2.1

Náklady z rozsahu (diseconomies of scale)

2.2.2

Transakční náklady

2.2.3

Utopené náklady

3.	Zisk firmy

3.1	Normální zisk

3.2	Ekonomický zisk

4.	Firma v rozdílných tržních strukturách

4.1	Firma v dokonalé konkurenci

4.2	Firma jako monopol

4.2.1

Bariéry vstupu do odvětví

4.2.2

Bariéry ekonomické povahy

4.2.3

Cenová diskriminace

4.2.4

Monopolní firma jako "cenový tvůrce"

4.2.5

Průměrný a mezní příjem monopolní firmy

4.2.6

Monopolní cena a monopolní zisk

4.3	Monopoly a inovace

4.3.1

Relevantní trh

4.3.2

Měření tržní síly

4.3.3

Přirozený monopol

4.4	Firma v oligopolní tržní struktuře

4.4.1

Cenová koordinace

4.4.2

Kartel – smluvní oligopol

4.4.3

Cenové vůdcovství

4.4.4

Přínosy oligopolu

4.4.5

Teorie her

4.5.	Firma v monopolistické konkurenci

"4.5 Firma v oligopolní tržní struktuře
Oligopol je dvěma větami shrnut takto: je to tržní struktura na straně nabídky, která je charakteristická existencí malého počtu firem v odvětví, přičemž alespoň některé firmy mohou ovlivňovat celkovou cenu odvětví, resp. alespoň některé firmy jsou tvůrci ceny. Vstup do odvětví bývá zpravidla spojen s výskytem určitých bariér, vyráběný produkt může být jak homogenní, tak diferencovaný.

Pojem „oligopol“ má základ v řečtině - „oligo“ znamená „několik“, a „poleo“ znamená „prodávám“. Doslovný překlad je tedy – „několik prodávajících“. Oligopolní tržní struktura se skutečně vyznačuje malým počtem producentů, kteří si vzájemně konkurují. Mohlo by se zdát, že je-li počet firem malý, budou podniky velké. Ale není to podmínkou. V pozici oligopolu mohou být i dva nebo tři obchody s potravinami, které působí na relativně izolovaném území (malé město apod.) Oligopolní struktury se nevyskytují pouze v oblasti materiální výroby, nýbrž také v odvětvích, jako je bankovnictví, pojišťovnictví, denní tisk nebo obchod.

Dalším znakem postavení firem v oligopolní struktuře je vysoká vzájemná závislost a podmíněnost jejich ekonomického chování a jejich ekonomických výsledků. Plyne to z jejich velkého podílu na celkové nabídce odvětví. Rozhodne-li se firma v podmínkách dokonalé konkurence změnit rozsah nabídky nebo cenu své produkce, nikterak to neovlivní situaci jiných firem v odvětví. Oproti tomu v oligopolních podmínkách změna rozsahu produkce nebo ceny u jedné firmy působí na rivaly v odvětví, neboť ovlivní jejich prodeje a zisky. Proto firmy musí zvažovat pravděpodobný účinek těchto změn na konkurenční firmy v odvětví a jejich pravděpodobnou reakci.

Oligopolní odvětví se podle charakteru produkce mohou vyskytovat ve dvou variantách:
- homogenní oligopol
- diferencovaný oligopol

Firmy v homogenním oligopolu produkují víceméně stejný produkt, např. ocel, cement, hliník, čpavek apod. V praxi nebývá moc velký rozdíl mezi ocelí určitého typu, vyprodukovanou v Pittsburgu nebo v Ostravě, anebo čpavkem vyrobeným v italské nebo německé chemické firmě.
Diferencovaný oligopol je odvětvím, v němž firmy produkují výrobky, které jsou ale spotřebiteli vnímány jako diferencované – odlišné. Velkou roli zde hraje nejen např. provozní spolehlivost, energetická náročnost, ale i image výrobní značky a konkrétního výrobce. Tento typ se vyskytuje ve výrobě aut, počítačů, zvukové a tiskové reprodukční techniky, letadel, cigaret, parfumerických výrobků apod. Zde třeba už musíme rozlišit, jestli si chceme pořídit auto značky Seat nebo Opel.

Teorie oligopolu se zakládá na již zmiňované velké závislosti jednotlivých firem v odvětví. V tomto důsledku nelze určit poptávkovou křivku, dokud neznáme chování dané firmy. Firmy mohou projevit prudkou reakci, anebo vůbec žádnou. Dá se to zachytit pomocí zalomené poptávkové křivky oligopolní firmy. Firma A se pokusí zvýšit odbyt snížením ceny. A čeká, co udělá firma B. Mohou nastat dva případy. Firma B může firmu A následovat a také sníží cenu. Tím tolik nestoupne odbyt firmě A, o což firmě B šlo. "

Práce obsahuje schéma.