1.

Úvod

2.	Teorie sociální kontroly

3.	Faktory působící na mladistvého delikventa

4.	Příčiny, které daná teorie nepokrývá

5.

Závěr

"Příčiny, které daná teorie nepokrývá
Dále uvádím příčiny delikventního chování, které bych označila za takové, že je v sobě teorie sociální kontroly nezahrnuje.

a, Kriminogenní faktory mající vliv na delikvenci mladistvých
Na formování osobnosti dítěte v dospělého jedince působí mnoho vlivů. Jedná se o vlivy různého charakteru, ať už krátkodobé či naopak i dlouhodobé. Jedny na jedince mohou mít menší vliv, ostatní zcela zásadní. Dítě je především lidská bytost, která je velmi snadno ovlivnitelná, neschopna se bránit a vybírat pro sebe nejvhodnější řešení (Chomoutová, 2004). Lze tedy říci, že přijímá podněty svého okolí, ty pak následně zpracovává je a převezme pouze ty, které mu pomohou reagovat na nastalou situaci.
Příčiny delikventního chování mládeže lze hledat v osobnostních, individuálních, sociálních i jiných rozmanitých faktorech, které jedince formují. Tyto faktory lze souhrnně označit jako krimonogenní faktory. Ty pak dále lze členit na endogenní a exogenní faktory. Za endogenními faktory považujeme takové činitele vnitřní povahy, kteří pocházejí z vnitra jedince. Naopak exogenní faktory jsou činitelé vnější povahy, které působí na jedince z jeho vnějšího prostředí.
Endogenními faktory jsou tedy především genetické informace, které do své teorie Hischii vůbec nezahrnuje, přestože hrají významnou roli. Tyto činitelé obsahují všechny potřebné informace k zrození jedince, k vývoji jeho typických vlastností a znaků svého biologického druhu, jedná se o tzv. genotyp jedince. Genotypem označujeme celou genetickou výbavu jedince. Co se týče genotypu, některé geny v něm obsažené se během života vůbec neprojeví, a ty, které se projeví, musí být většinou nějak aktivovány, například nějakým podnětem.
Jedinci právě v důsledku různých genetických výbav, dědičných dispozic, mohou na stejné prostředí reagovat různě. Z výše uvedených možných kriminogenních vlivů (exogenních a endogenních) je patrné, že je jich velké množství a záleží na jejich kombinaci s prostředím, ve kterém dítě vyrůstá.

b, Socioekonomický status rodiny
Nevhodným vlivem je tu i nedostatečná míra zajištění rodiny, na kterou je v současnosti kladen velký vliv. I zde záleží na tom, jestli jde o krátkodobou finanční situaci, např. nezaměstnanost jednoho z rodičů nebo dlouhodobý nízký příjem jeho rodičů (Večerka a kol., 2000).
Právě socioekonomický statut rodiny je velmi často uváděn jako jeden ze znaků, které se velmi často objevuje u delikventní mládeže. Právě nedostatek finančních prostředků může vést ke vzniku delikventního chování, ke krádežím."