1	Úvod: báseň Jaroslava Seiferta

2	První mosty v Praze

2.1	Juditin most

2.2	Kamenný most, zvaný Pražský, později Karlův

2.2.1

Gotika

2.2.2

Baroko

2.2.3

Novodobé dějiny

2.2.3.1

Právě probíhající oprava Karlova mostu

3.

Sochy

3.1.	Sousoší Madony se svatým Bernardem

3.2.	Sousoší sv. Iva

3.3.	Sousoší Madony se sv. Dominikem a sv. Tomášem Akvinským

3.4.	Sousoší sv. Barbory, sv. Alžběty a sv. Markéty

3.5.	Sousoší sv. Kříže – Kalvárie

3.6.	Sousoší Piety

3.7.	Socha sv. Anny

3.8.	Socha sv. Josefa

3.9.	Sousoší sv. Cyrila a sv. Metoděje

3.10.

Sousoší sv. Františka Xaverského

3.11.

Socha sv. Jana Křtitele

3.12.

Socha sv. Kryštofa

3.13.

Sousoší sv. Norberta se sv. Václavem a sv. Zikmundem

3.14.

Sousoší sv. Františka Borgii

3.15.

Socha sv. Jana Nepomuckého

3.16.

Sousoší sv. Ludmily

3.17.

Socha sv. Antonína Paduánského

3.18.

Sousoší sv. Františka Serafinského

3.19.

Socha sv. Judy Tadeáše

3.20.

Sousoší sv. Vincence Ferrarského a sv. Prokopa

3.21.

Socha Bruncvíka

3.22.

Socha sv. Augustina

3.23.

Socha sv. Mikuláše Tolentinského

3.24.

Socha sv. Kajetána

3.25.

Sousoší sv. Luitgardy

3.26.

Socha sv. Filipa Benicia

3.27.

Socha sv. Vojtěcha

3.28.

Socha sv. Víta

3.29.

Sousoší sv. Jana z Mathy, sv. Felixe z Valois a sv. Ivana

3.30.

Sousoší Krista se sv. Kosmou a sv. Damiánem

3.31.

Socha sv. Václava

"2 PRVNÍ MOSTY V PRAZE
V 10. století se dala Vltava v Praze překročit buď přes brod na místě dnešního Mánesova mostu nebo přes dřevěný most přibližně na místě dnešního Karlova mostu. O něm se zmiňuje kronikář Kosmas, bylo přes něj prý přenášeno tělo zavražděného knížete Václava z Boleslavi do Prahy. Tyto možnosti přechodu řeky byly ale dost nespolehlivé jak kvůli rozmarům počasí, tak kvůli častým záplavám.

2.1 Juditin most
Podle jednoho názoru nechala královna Judita, manželka českého krále Vladislava I., postavit tento most proto, aby zlepšila svou pověst mezi pražany. Jako Němka totiž dosazovala do královských úřadů své soukmenovce - Němce a to se místním vůbec nelíbilo. Druhý názor říká, že most nechal postavit sám Vladislav I. na oslavu získání královského titulu. Ten mu byl udělen císařem Fridrichem Barbarossou za věrné služby při tažení do severní Itálie.

Stavba mostu je datována do let 1158-1172. Povodeň ho zničila roku 1342; vydržel tedy 170 let. Kronikář František Pražský hodnotil tuto záležitost jako národní neštěstí, srovnatelné se ztrátou královské koruny. Most Juditin stál v těsném severním sousedství nynějšího Karlova mostu (níže po proudu řeky), jeho malostranská pata se zcela shodovala s patou mostu Karlova. Byl dlouhý 514 metrů a široký přibližně 7 metrů. Měl 21 oblouků nestejného rozpětí nad řekou (cca 8 m) a dalších pět oblouků na přilehlých březích. Na dnešní poměry se zdá jeho výška poměrně nízká, jeho úroveň ležela víc než 4 metry pod úrovní mostu Karlova. Stavebním materiálem se stal temně rudý pískovec a vydlážděn byl buližníkem a křemencem, se spárami zalitými maltou. Zbytek dlažby se zachoval při zdi bývalého kláštera křížovníků. Po obou stranách mostu stálo asi 1 metr vysoké a 35 cm široké zábradlí. Celá stavba nad řekou několikrát mírně lomila svůj směr. Ve Vltavě se nalezly části kamenných žlábků, které z mostu odváděly srážkovou vodu.

Postavit pilíře na dně hluboké řeky bylo tehdy velmi náročné. Nejspíš je dělníci založili v jímkách ze dvou řad dřevěných kůlů, zaražených do dna, s mezerou mezi nimi vyplněnou jílem a kamením. Voda se odtud čerpala šlapacím kolem, což byl jediný známý prostředek. Na dno jímky položili tesaři dřevěný rošt z dubového dřeva a prostor pod ním zaplnili jílem. Na tento rošt byla položena první vrstva tesaných kvádrů spojených železnými skobami. Pilíře vyvedené nad vodu se nejspíš vyzdívaly bez přesných plánů, tzv. podle oka. Most nebyl zdoben žádnými sochami.

Oba konce mostu zabezpečovaly věže s branami. Malostranské předmostí bylo navíc chráněno několika církevními budovami. V polovině 13. století byla postavena obranná věž i na staroměstské straně mostu, a to přímo nad jeho prvním pilířem. Jedinou na první pohled viditelnou památkou po Juditině mostu je nižší ze dvou malostranských věží. V prvním patře této věže se nachází známý reliéf, řadící se k vrcholným dílům románské doby. V mělkém výklenku na východní straně věže jsou zobrazeny dvě postavy, jedna sedící a druhá klečící. Jen velmi těžko lze vyčíst umělcův úmysl, proto zde uvádím několik názorů, co může reliéf zobrazovat. Zaprvé může jít o krále Vladislava I. a před ním klečícího stavitele mostu, nebo zadruhé o krále a jeho syna Přemysla Otakara II., jak se usmiřují. Nejnovější poznatky ale říkají, že se jedná o udělování královského titulu knížeti Vladislavu II. císařem Fridrichem Barbarossou."

Práce obsahuje fotografie.