1.

Gotika

2.	Znaky gotiky a její periodizace

3.	Významné katedrály

3.1

Francie

3.2

Německo

3.3

Rakousko

3.4

Itálie

3.5

Anglie

3.6

Španělsko

4.

Chrámy

5.	Sochařství

6.

Malířství

"Canterbury – stavitel chrámu v Canterbury Vilém ze Sens přinesl do Anglie gotický styl, brzy se však své práce musel vzdát. V jeho duchu pokračoval architekt Vilém Angličan. V Canterbury je umístěn náhrobek Tomáše Becketa, proto se projevila snaha vytvořil velký prostor pro poutníky. Byl prodloužen chór a tento prvek se ujal v celé Anglii. Zvon Katedrály „Bell Harry“ ve věži nad křížením zvoní pouze při úmrtí anglického panovníka nebo canterburského arcibiskupa. Vysoká věž nad křížením je typickým prvkem anglické gotiky. Se svými 75 metry je canterburská věž nejvyšší Evropě.
V Itálii nebyl tolik silný vliv francouzské gotiky, tradici si tam stále držela antika. Itálie gotiku, v té podobě kterou známe z Île-de-France, nikdy nepřijala. Došlo zde ovšem k vytvoření její zcela specifické varianty, kombinující románský a gotický sloh, mnohdy se silnými vlivy byzantské či arabské architektury (Benátky).
Gotika v Itálii si téměř vůbec nevšímá konstrukce. Opěrný systém, katedrální rozvrh a skeletovou konstrukci bychom zde téměř nenašli. Naopak je italská gotika často velice dekorativní. To je patrné už u staveb, jakými je San Francesco v Assisi (1228-53). Italské stavby však za francouzskými nijak nezaostávají v honbě za velikostí, jak dokládá příklad dómů v Sieně (13. stol.-1348), Florencii (Katedrála Santa Maria del Fiore, 1292-1436) i Milánu (1387-1813). Pozoruhodnými světskými stavbami jsou pak především paláce v Benátkách, například Ca d'Oro (1421-36) nebo Dóžecí palác (1424)
Ve Španělsku se od poloviny 12. století rozmohl cisterciácký sloh s gotickými prvky. Rozšíření gotiky pomohly úzké styky panovnických rodin a vyšší šlechty a neméně i proces reconqisty. Po vítězství křesťanství se zvýšila stavební činnost, především církevních budov, zváni byli zahraniční architekti. Ve 14. století vznikla plaménková gotika, nazvaná podle bohatých plaménkových obrazců kružeb. Současně existuje i isabelský styl, který získal jméno od Isabely Kastilské, tehdejší královny Španělska.
Španělské katedrály se započaly často stavět jako románské, dostavěny byly však v gotickém slohu (Salamanca, Ávile).
Katedrála v Seville - , postavená na místě bývalé mešity ve slohu pozdní gotiky (1402 – 1506), je největším chrámem v zemi. Nachází se v ní hrobka Kryštofa Kolumba.
Chrám v Barceloně – Síňová gotická chrámová stavby se třemi téměř stejně vysokými loděmi. Katedrála započatá roku 1298, je stavebně jednotná.
Burgos – Katedrála se třemi loděmi a kaplemi kolem choru. Postupně byla obestavěna dalšími kaplemi. Můžeme na ní vidět míchání vlivů Francie a Německa.
Nová katedrála v Salamance - Stavba započata roku 1513, ukončena v 18. století, konstrukce a výzdoby hlavních částí jsou gotické.
V roce 1387 nechal Jan I. Portugalský postavit klášter v místech, kde porazil Jana Kastilského. V areálu kláštera stojí kostel s velmi vysokou hlavní lodí, který připomíná anglickou gotiku."