1.	Vývoj písma

1.1	Piktogramy

1.2

Ideogramy

1.3

Sumérové

1.4

Egypťané

1.5

Féničané

1.6

Řekové

1.7

Římané

2.	Mimoevropské starověké kultury

2.1	Písemnictví Mezopotámie

2.2	Akkádské písemnictví

2.3	Staroegyptské písemnictví

2.4	Hebrejské písemnictví

2.5	Staroindické písemnictví

2.6	Perská písemnictví

2.7	Čínská písemnictví

2.8	Arabské písemnictví

3.

Antika

3.1

Řecko

3.2

Řím

3.3	Obraz antické mythologie v literatuře

3.4	Nejstarší antické eposy

3.5	Antické divadlo

3.6	Řecká a římská lyrika

3.7	Významné osobnosti antické filosofie, řečnictví a písemnictví

3.7.1

Řecko

3.7.2

Řím

3.8	Vliv antické literatury na evropské písemnictví

4.	Slovesný vid

4.1	Slovesa nedokonavá

4.2	Slovesa dokonavá

5.	Přechodníky

5.1	Přechodník předčasný (minulý)

5.2	Přechodník současný (přítomný)

5.3	Přechodník budoucí

5.4	Zpřídavnělý přechodník

5.5	Ustrnulý přechodník

"2.) Akkádské písemnictví
- Epos o Gilgamešovi - současné texty z akkadštiny (700 př. n. l.) → 12 tabulek, klínové písmo, ninivská verze (Aššurbanipalova knihovna v Ninive)

3.) Staroegyptské písemnictví
- dílo: Kniha mrtvých (cca 3 až 2 tisíciletí př. n. l.)
nejdůležitější náboženské texty starého Egypta
psaná na papyrus a vkládaná do sarkofágu s mumiemi
měla zemřelým poskytovat rady, jak se chránit před nástrahami záhrobního života
- dílo: Vlastní životopis Sinuhetův (1 950 až 1 935 př. n. l.)
krátká autobibliografická povídka psaná Sinuhetem, vysokým dvorským úředníkem, jenž byl nucen část života pobývat v exilu
nejvýznamnější dílo staroegyptské literatury
převyprávěn Mikem Waltarim: Egypťan Sinuhet

4.) Hebrejské písemnictví
- dílo: Bible
věřící chápou Bibli jako soubor textů inspirovaných bohem (tzv. Písmo svaté)
nevěřící ji chápou jako významné historické texty
napsána v oblasti dnešní Palestiny (Blízký Východ)
nejstarší texty amarejsky, později hebrejsky
1947 – v jeskynních u Mrtvého moře byly nalezeny „kumránské svitky“ (Kirbet Qumrán) → starozákonní knihy (ze 400 př. n. l. až 68 n. l.)
biblia = kniha, svitek (řecky)
nejrozšířenější kniha na světě (1 800 jazyků a dialektů)
nejstarší překlady:
a) SEPTUAGINTA
- Alexandrie v Egyptě
- přeloženo za 70 dní z aramejštiny do řečtiny
b) VULGATA
- z řečtiny do latiny
c) staroslověnská verze – Cyril a Metoděj (9. st.)
d) do češtiny (60. léta 14. st.)
- LESKOVECKODRÁŽĎANSKÁ BIBLE → z Vulgaty, nejstarší česká verze
- LITOMĚŘICKOTŘEBBOŇSKÁ BIBLE → 1411 až 1414
- překlad nového zákona: Jan Blahoslav – BIBLE KRALICKÁ (Šestidílka) (1564) → ukázka humanistické češtiny
členění bible:
• HEBREJSKÝ STARÝ ZÁKON (křesťanský název) = PENTATEUCH (hebrejsky „Pět knih Mojžíšových“) = TÓRA
I. Genesis
- počátek a vznik světa, Noemova archa a Babylónská věž
II. Exodus
- vyvedení z Egypta Mojžíšem
III. Leviticus
- duchovní rituály pro kněze, obětní předpisy atd.
IV. Numeri
- ustanovení řádů pod horou Sinaj (Mojžíš převzal od boha 10 přikázání)
V. Deuteronomium
- proslovy Mojžíše k židovskému národu"

Práce je psána formou krátkých hesel.