1.	Počátky rozvoje inteligence

2.	Počátky výzkumu inteligence

2.1.

Galton

2.2.

Cattell

2.3.

Spearman

2.4.	Binet, Simon

2.5.

Terman

2.6.

Stern

2.7.

Thurstone

2.8.

Cattell

2.9.

Sternberg

2.10.

Gardner

2.11.

Guilford

3.	Definice inteligence

3.1.	Implicitní teorie inteligence

3.2.	Explicitní teorie inteligence

3.3.	Další definice

4.	Druhy inteligence

4.1.	Cattelova teorie

4.2.	Thurstoneova teorie

4.3.	Gardnerova teorie

4.4.	Sternbergova teorie

4.5.	Guilfordova teorie

4.6.	Emoční inteligence

4.7.	Sociální inteligence

4.8.	Praktická inteligence

4.9.	Morální inteligence

5.	Testy inteligence

5.1.	Rozdělení testů

5.2.	Kritéria testů

5.3.	Komplexní testy

5.4.	Částečné testy

6.	Výpočet hodnoty inteligence

6.1.	Gaussova křivka

6.2.	Tabulka hodnot

7.	Intelektuální rozdíly mezi muži a ženami

7.1.	Verbální schopnosti

7.2.	Matematické schopnosti

7.3.	Názorné myšlení

7.4.	Orientace na mapě

7.5.	Biologické vlivy

7.6.

Mozek

7.7.

Hormony

7.8.	Sociální vlivy

8.

Mensa

8.1.	Co je to Mensa

8.2.	Co znamená „Mensa“

8.3.	Jaké jsou cíle Mensy

8.4.	Kolik má Mensa členů

8.5.	Jaké typy lidí jsou členy

8.6.	Kdo se může stát členem

"7.4. Orientace na mapě

Při testech, které se týkaly interpretace map, se ukázalo, že zatímco muži se mapu naučili rychleji a s menším množstvím omylů, ženy si pamatovaly větší množství výrazných rysů na cestě, například charakteristické budovy, atd. Vyplývá z toho, že ženy využívají charakteristických rysů krajiny k orientaci.

7.5. Biologické vlivy

7.5.1. Mozek

Je známo, že pro většinu lidí je levá mozková polokoule řečovým centrem a pravá pro určité percepční a prostorové funkce. Vědci, zkoumající rozdíly mezi pohlavími, usuzují, že pravá a levá mozková hemisféra jsou asymetričtěji organizovány pro řečovou a prostorovou funkci u mužů než u žen. Ženy mají proto pro názorné myšlení k dispozici menší část pravé polokoule. Při poškození mozku mají ženy a muži rozdílné následky, přestože utrpí stejné zranění.

7.5.2. Hormony

Nejvýznamnějším faktorem v diferenciaci mužů a žen a dokonce i při diferenciaci jednotlivých osob v rámci jednoho pohlaví je to, do jaké míry byl člověk na začátku svého života vystaven vlivu pohlavních hormonů. U většiny savců má vyvíjející se organismus potenciál stát se samcem i samičkou. Základním pohlavím je však pohlaví ženské - mužské pohlaví je teprve z něho odvozeno. Když je v organismu přítomen chromozom Y, vzniknou varlata. Pokud chromozom Y není přítomen, vzniknou vaječníky.
Zvlášť přesvědčivé jsou důkazy o tom, že rozdíly v pohlaví určují hormony, ve studiích dívek, které byly v předporodní fázi vystaveny velkému množství androgenů (k tomu může dojít v důsledku genetického defektu.) Následnou maskulinizaci pohlavních orgánů lze opravit chirurgicky, avšak v důsledku ovlivnění mozkových struktur před porodem se už nedají změnit. Zajímavé je, že dívky, postižené velkým množstvím androgenů, si v dětství hrály daleko víc jako chlapci, totiž nikoliv s panenkami, ale s auty. Tyto dívky pak projevovaly zájem o typicky mužské činnosti a zaměstnání.
Velmi zajímavým zjištěním je to, že se poznávací schopnosti jednotlivých lidí mohou měnit v důsledku hormonálních změn během života. Bylo zjištěno, že se schopnosti žen vykonávat určité úkony mění podle toho, jak se během menstruačního cyklu mění koncentrace estrogenu v jejich těle. Vysoká koncentrace tohoto hormonu je spojována s relativně potlačenými prostorovými schopnostmi, a zároveň se zvýšenými řečovými schopnostmi a se zvýšenou manuální obratností. Muži se lépe orientují v prostoru na jaře, kdy je množství testosteronu v jejich těle nižší."

Práce obsahuje tabulky a mapu. Čistého textu v práci je cca 15 stran.