1.	Charakteristika období

2.

Francie

2.1.	Jean – Paul Sartre

2.2.	Simone De Beauvoir

2.3.	Albert Camuse

3.

Itálie

3.1.	Alberto Moravia

3.2.	Umberto Eco

4.	Sovětský svaz – Rusko

4.1.	Alexandr Solženicyn

5.

Anglie

5.1.	Graham Green

5.2.	Georgie Orwell

6.

Německo

6.1.	Anna Seghersová

6.2.	Henry Thúck

6.3.	Karl Ludvik Opitz

6.4.	Johanes Mario Simmel

7.

USA

7.1.	Norman Mailer

7.2.	Joseph Heller

7.3.	William Styron

7.4.	Jack Kerouac

7.5.	Ray Bradbury

"Albert Cause
Proslavil se svým románem Cizinec, jehož děj se odehrává v Alžírsku, kde se spisovatel narodil. Vypravěč zastřelil bez zvláštního důvodu na pláži Araba. Je za to uvězněn a odsouzen k smrti. Ve vězení, kde podobně jako Máchův Vilém přemýšlí o smyslu života a přijímá svůj úděl s tím, že byl odsouzen nikoliv pro svůj čin, ale protože odmítal pokrytectví okolního světa. I toto dílo nese znaky existencionalismu. Zfilmováno L.Vascountim v hlavní roli s Mastroianim.

Slavnou kapitolou ve francouzské poválečné literatuře je vznik literárního proudu zvaného „nový román“. Objevil se v 50.letech a jeden z jeho tvůrců Alain – Robe Triplet o něm řekl: „Nový román není teorie, je to hledání.“. Nový román při svém hledání abstrahoval od románového děje a tradičních postav stejně jako od vševědoucího vypravěče. Součástí textu se staly úvahy a reflexe o psaní. Objektivitu pohledu na skutečnosti podtrhovalo i časté opakování sekvencí, nové je využití slovesných časů a způsobů (nečekané střídání kondicionál, presents, futurum). Díla nového románu se stávají studiem ztráty vědomí, zapomínání a rozpomínání. Tyto postupy mají obdoby v absurdních dramatech. Nejznámější díla Alain – Robe Grilleta jsou Gumy a Žárlivost.
Z okrajových žánrů zasáhl do vývoje světové detektivky Georgie Simenon, tvůrce legendární postavy komisaře Maigreta.

Itálie
Italská próza byla po válce zasažena vlnou neorealismu, který byl slavnou kapitolou též v italském filmu.
Neorealismus = směr italské literatury a malířství v 40. a 50. letech 20.století. Vyznačuje se odstupem od fašistické kultury, žízní po smyslovém prožitku. Silně se zde projevuje kult dokumentu, formálně mu nejlépe odpovídá deník nebo memoár.
K největším představitelům neorealismu ve filmu byl Luchino Vescounti a jeho film Gepard.
Prvním ryze neorealistickým dílem byl román Carla Leviho Kristus se zastavil v Eboli.

Alberto Moravia
Dodnes patrně nejznámější italská autor, tvůrce řady úspěšných knih, jejíž působení bylo ještě umocněno zdařilou filmovou podobou. Jeho asi nejznámější díla jsou Římanka a Horalka, kde v hlavních rolích filmových verzích se objevily Cardinálová a G.lolobrigida"

Práce obsahuje překlepy a věcné chyby především ve jménech.