1.	Obecná charakteristika nezaměstnanosti

2.	Kdo je v tržní ekonomice považován za nezaměstnaného?

2.1.	Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost

2.2.	Ekonomicky aktivní a neaktivní obyvatelstvo

2.3.	Rozdíl mezi nezaměstnaným a ekonomicky neaktivním

3.	Základní 2 druhy nezaměstnanosti

3.1.	Frikční nezaměstnanost

3.2.	Strukturální nezaměstnanost

3.3.	Sezónní nezaměstnanost

3.4.	Cyklická nezaměstnanost

4.	Příčiny nezaměstnanosti v tržní ekonomice

5.	Dlouhodobá nezaměstnanost

5.1.	Příčiny dlouhodobé nezaměstnanosti

6.	Jak se nezaměstnanost měří

6.1.	Míra nezaměstnanosti při plné zaměstnanosti

6.2.	Přirozená míra nezaměstnanosti

6.3.	Doba trvání nezaměstnanosti

6.4.	Okunův zákon

6.5.	Humhpery – Hawkinsův zákon

7.	Vztah inflace a nezaměstnanosti

8.	Nezaměstnanost v Itálii

9.	Nezaměstnanost ve Švédsku

10.	Nezaměstnanost v ČR a EU

11.

Příloha

"Příčiny nezaměstnanosti v tržní ekonomice:

Často si asi klademe otázky: ,,Proč nevede vysoká nezaměstnanost automaticky ke snižování mezd? Proč podnikatelé a firmy nenahrazují drahé pracovníky levnějšími nezaměstnanými, kteří jsou ochotni pracovat za nižší mzdy?“ Příčinou je již zmiňovaná uzákoněná minimální mzda. Firmy by rádi zaměstnali dělníky za nižší mzdy, tím by snížily náklady a celkově by se zlepšila jejich situace, ale nemohou. Proto je raději propustí a tím vzniká nedobrovolná nezaměstnanost
Trh práce se nachází v nedokonalé konkurenci a mzdy mají tendenci přizpůsobovat se velice pomalu. Pokud by se trh práce nacházel v dokonalé konkurenci, pružné přizpůsobování mezd by automaticky vedlo k likvidaci veškeré nedobrovolné nezaměstnanosti. Poptávka po práci by byla stejně vyrovnaná jako nabídka práce. Na trhu práce by existovala jen dobrovolná nezaměstnanost. Ale realita je úplně jiná. Popelář přeci nemůže nastoupit do práce jako doktor věd a naopak.
Rozhodující charakteristikou na trhu práce jsou nepružné mzdy a dlouhodobá nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou. Významnými aspekty zde jsou náklady spojené se změnami ve mzdových a platových soustavách, změny ve mzdových sazbách atd. Firmy nebudou nahrazovat osvědčené pracovníky nezaměstnanými, kteří jsou ochotni pracovat za nižší mzdy. Tento čin by vyžadoval dodatečné náklady na najímání a zapracování nových pracovníků. Je tu i riziko, že se neosvědčí.

Dlouhodobá nezaměstnanost
Dlouhodobá nezaměstnanost je skutečných problémem a může mít vážné sociální i ekonomické důsledky. Proto bychom nezaměstnanost měli posuzovat nejen podle její výše, ale hlavě podle toho, jak dlouho trvá. Tato nezaměstnanost je definována Mezinárodní organizací práce (ILO) jako nezaměstnanost delší než 12 měsíců a takto ji chápe také EUROSTAT. Můžeme ji však sledovat i diferencovaněji, a to v rozsahu 6,12 a 24 měsíců.
Dlouhodobá nezaměstnanost se stala chronickým problémem na českém trhu práce. I když celková nezaměstnanost v poslední době neustále klesala, odborníci poukazují na to, že není příliš velký důvod k optimismu. Při rozboru struktury nezaměstnaných z časového hlediska, více než polovina obyvatel je dlouhodobě nezaměstnaných, což představuje vážný problém.

Příčiny dlouhodobé nezaměstnanosti:

- Dlouhotrvající hospodářská recese
- Dlouhodobé mzdové nesrovnalosti
- Vysoké podpory v nezaměstnanosti (oslabují motivaci nezaměstnaných hledat si novou práci. Podporu představují buď odstupné nebo podpora v nezaměstnanosti)

V Evropské unii je míra nezaměstnanosti a podíl dlouhodobé nezaměstnanosti v posledních desetiletích daleko vyšší než v USA. V EU jsou daleko vyšší podpory od státu a trhy nejsou tak pružné jako v USA. "

Čistý text dosahuje cca 7 stran. Práce obsahuje tabulku, schémata a grafy.
Tato práce obsahuje pravopisné chyby a překlepy.
Tato práce je kompilačního charakteru. Čerpá ze zdrojů: http://cs.wikipedia.org/wiki/Okun%C5%AFv_z%C3%A1kon; http://www.mesec.cz/clanky/nezamestnanost-v-eu-se-lisi-region-od-regionu/ .
Práce do předmětu Makroekonomie - Vysoká škola polytechnická.