1.	Co byla Velká říjnová revoluce?

2.	Průběh velké říjnové revoluce

3.	Důsledky velké říjnové revoluce

4.	Vladimír Iljič Lenin

"Bolševikům stačilo ovládnout hlavní komunikační uzly v Petrohradě – nádraží, poštu atd. Poté, co známým výstřelem z Aurory v 21:45 dal tehdejší prominentní komunistický vůdce Vladimir Ovsejenko signál Rudým gardám k útoku na Zimní palác, se rozpoutaly sporadické a drobné potyčky, ale tamní junkeři a ženský prapor se brzy vzdali. Předseda prozatímní vlády Kerenskij mezitím uprchl, aby se pokusil získat na svou stranu jednotky armády mimo město. Zbytek vlády byl zadržen v Zimním paláci.
Na rozdíl od únorové revoluce však nebyla říjnová revoluce záležitostí lidu, jakkoli se komunisté snažili později tvrdit opak. Nebyla ani záležitostí sovětů, neboť bolševici jen využili jejich aparátu a jejich jménem převrat kryli. V Petrohradě si řada lidí téměř nevšimla, že ve městě probíhá zásadní změna. Toho dne hrála normálně divadla, vycházely noviny a dělníci i vojenská posádka se k událostem stavěli povětšinou netečně či neutrálně. V Moskvě se sice v průběhu příštích dní strhly pouliční boje, ale v jiných městech samozvané výbory a organizace celkem plynule přebíraly moc. Na venkov se ovšem bolševický vliv nevztahoval a tak tomu dlouho také zůstávalo. Obzor rolníků zpravidla nesahal dál než k nejbližšímu městu a zcela jim chyběl smysl pro abstraktní ideologie. Šlo jim hlavně o to, aby získali půdu velkostatkářů, a bylo jim lhostejné, kdo jejich přání vyhoví. Lenin, který si již vypůjčil z programu strany eserů ty partie, jež odpovídaly aktuálním požadavkům venkova, byl ochoten jim vyjít vstříc. A to bylo rozhodující.
Říjnovou revolucí však jejich revoluce teprve začínala. Začala občanská válka, během které museli zvládat jednu krizi za druhou a sami často nevěřili, že se u moci udrží. Tehdy se už na rozdíl od „velkého října“ opravdu bojovalo."

Práce obsahuje fotografie. Čistého textu v práci je cca 1,5 strany.