1.	Institucionální rodinná a sexuální výchova

1.1.	Rodina - historie rodiny

1.1.1.

Rodina - ve 20. století

1.2.	Patologie rodiny

1.3.	Rodinné prostředí

1.4.	Rizikové faktory dysfunkčnosti rodin

1.4.1.

Typy dysfunkčních rodin

1.4.2.

Náhradní rodinná péče

1.5.	Domácí násilí

1.5.1.

Syndrom týrané a zneužívané ženy

1.5.2.

Násilí mezi partnery

1.5.3.

Násilí na seniorech

1.6.	Výchova ke zdravému životnímu stylu

1.6.1.

Základní komponenty výchovy ke zdravému životnímu stylu

1.6.2.

Komunikace ve výchově

2.	Základy psychologie osobnosti

2.1.

Osobnost

2.1.1.

Struktura osobnosti (jako popis „umění…“)

2.1.2.

Tři přístupy k psychologii osobnosti

2.2.	Determinace

2.3.	Typologie osobnosti

2.3.1.

Hyppokratova - Galenova typologie

2.3.2.

C. G. Jung

2.3.3.

Eysenckova typologie

2.3.4.

Typologie I. P. Pavlova

2.3.5.

Kretschmerova konstituční typologie

2.3.6.

Sheldonova typologie

2.3.7.

Sprangerova Typologie

2.4.

Motivace

2.5.

Charakter

2.6.	Seberegulační vlastnosti

2.7.	Temperament

2.8.	Schopnosti – výkonné vlastnosti

2.8.1.

Inteligence

2.8.2.

Emocionální inteligence (EQ)

2.8.3.

Tvořivost

3.	Diagnostika osobnosti

3.1.	Přehled psychologických metod

3.1.1.

Klinické metody (pozorování, psychologický rozhovor, anamnéze, rozbor spontánních výtvorů, testované metody)

3.2.	Sociometrie

4.	Psychologická charakteristika vývojových etap

4.1.	Vývojová psychologie

4.1.1.

Vývoj sebepojetí

4.2.	Vlivy na psychický vývoj

4.2.1.

Integrační období (dětství a dospívání)

4.2.2.

Kulminační (dospělost)

4.2.3.

Psychické funkce dospělosti

4.2.4.

Involuční perioda (Změny osobnosti během stárnutí)

"Rodina - ve 20. století
1. polovina století
- pokračuje industrializace, urbanizace
- rozpad tradiční vícegenerační venkovské rodiny, posun k nukleární rodině (spolu žijí jen rodiče a děti)
- zlepšování zdravotního stavu
- liberalizace rozvodového zákonodárství à výraznější projev až v 2. polovině století
- pokles plodnosti ve středních a vyšších vrstvách
- velké sociální výkyvy (hospodářská krize)
- geografické rozdíly (západní Evropa rychlejší vývoj než jižní)
- emancipační hnutí žen, tři hlavní aspekty - právo na vzdělání
- volební právo
- právo rozhodovat o těhotenství
- odhalení významu dětství + práva dítěte

50. - 80. léta v České republice
- vysoká sňatečnost, raná sňatečnost, mimomanželských pouze 5 % dětí
- povoleny potraty (1958) - nevyužívána antikoncepce (místo toho využívány potraty = patologický jev)
- zvyšování vzdělanosti a zaměstnanosti žen, pokračující emancipace
- přechod od patriarchismu k demokratickému modelu rodiny
- postupné zvyšování rozvodovosti až na 40 % (80. léta: 1/5 dětí sociálně osiřelých - 1/3 neúplných rodin s dětmi)
- další snižování plodnosti ve všech sociálních kategoriích, populační politika
- vyšší moralita mužů, posun k nukleární rodině
- pokračování zlepšování zdravotního stavu - širší rodiny běžně tří-generační
- 80. léta: úhrnná plodnost 1,92

90. léta v České republice
- sociální, ekonomické, hodnotové a politické změny
- nižší sňatečnost (1/2), odmítání manželství
- vyšší věk sňatečnosti (muži 30,2, ženy 27,7); 1/3 svobodných
- vysoká rozvodovost (48 %)
- pokles úrovně plodnosti (úhrn plodnosti 1,13 dítěte na rodinu)
- 1. dítě v roce 1990 - ženě 21 let, 2003 - 27 let
- 30 % dětí se rodí mimo manželství
- výrazný pokles potratů (od 88. roku o 74 %) a vzestup antikoncepce
- prodloužení délky života
- nízká novorozenecká úmrtnost (3,7 %)
- zvyšující se podíl domácností jednotlivců
(populační zákony už za Augusta)

Patologie rodiny
rodina - primární sociální skupina
funkce rodiny: biologická, materiální, socializačně výchovná
- společnost je spíše souhrnem rodin než jednotlivců
- nejvýznamnější jednotka společenského vývoje dítěte
- sociální instituce tvořící základ lidské společnosti
- sledována psychologií, sociologií, právem, sociální politikou, antropologií
- základ rodiny = manželství (partnerství)
- hlavní rodinné role = role rodičů a dětí
- většinová podoba = tzv. jádrová à nukleární - elementární rodina
- širší rodina zahrnuje další příbuzné; v naší kultuře je většinou třígenerační (3 nukleární rodiny v přímé příbuzenské linii)
Orientační rodina = rodina, do které se člověk narodí (je v pozici vychovávaného)
Reprodukční rodina = rodina, kterou člověk sám založí
Krize rodiny = významné změny, dnes ji charakterizuje:
- vysoká míra rozvodovosti
- oslabení rodinné solidarity, zástupnosti rolí uvnitř rodiny (souvisí s potlačením paternalistického principu)
- oslabení funkcí rodiny ve společnosti"

Čistý text dosahuje cca 46 stran. Práce obsahuje tabulky a schémata.
Tato práce je kompilačního charakteru. Čerpá ze zdrojů: http://www.antiskola.eu/referaty_cz/index.php?page=show_detail&come_from=list&search_retazec=&obl=20&pg=7&id=18075&znamka=2; http://leccos.hu.cz/index.php/clanky/uceni.
Vypracovaná státnicová otázka - fakulta pedagogická (obor sociální práce).