1.

Úvod

2.	Stav a úkoly romistiky, pravlast, exodus, jména

3.	Vstup Romů na jeviště evropských a českých dějin

4.

Psanci

5.	Tři vrstvy usedlíků, kočovníci či tuláci

6.	Mučedníci, přistěhovalci

7.	Současníci

8.

Závěr

"Česko

V českých zemích sepsal básník A.J. Puchmajer – německy psanou gramatiku a slovník romštiny (1821), další čeští autoři J. Ješina, V. Lesný. Rozvoj romistiky v naší zemi začal skutečně až po r. 1945 především na poli lingvistiky – J. Lípa – učebnice romštiny, za etnografii – E. Horváthová , za antropologii – H. Malá, J. Lucký.
Historie romistiky není příliš bohatá, spolehlivý přehled historie Romů v naší zemi chybí, čtenáři jsou odkázání na krátké projevy z různých periodik. Autoři zabývající se historií Romů: F.B. Mikovec , F. Sláma.

Stav romistiky v nynější době není stále na potřebné úrovni, chybí badatelské centrum, kde by se soustředili zástupci vědních disciplín. Přeci jen první kroky již byly učiněny – otevření studia romistiky na Indologickém ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Olomoucká pedagogická fakulta a tamní Romské informační středisko jsou mimořádně aktivní v publikační činnosti.

Výsledky romistického bádání jsou zveřejňovány v ročence „Bulletin Muzea romské kultury“.

Pravlast , původ jmen, exodus

Na základě studia dialektů romského jazyka je původní vlastí Romů označována Indie. Toto obyvatelstvo se nazývalo Dómové. Dómové se věnovali kovářství, kotlářství, obchodu, hudbě, tanci, žebrotě, ale také podvodům a krádežím. Odtud pramení i jednotlivá příjmení – skupiny které se věnovali kotlářství se nazývaly Kalderáši, konští handlíři – Lováriové. Dialekty těchto skupin byly ovlivněny rumunštinou, a proto jejich uživatelé byli označování jménem valašští nebo olašští Romové. Neznali písmo, patřili k nejnižším kastám. Z příslušnosti ke kastě vyplývala pravidla: nemožnost vykonávat jinou činnost než která ke kastě příslušela viz. výše. Díky těmto omezením -monoprofesnost, kastovní systém vedly ke kočovnému životu, nejprve v rámci celé Indie, později dále na západ. Exodus se uskutečňoval v několika proudech různé velikosti. Po opuštění Indie se slovo Dóm stalo jménem pro celé etnikum.V Evropě se D změnilo na R – Romové. První kočovníci se objevili v Konstantinopoli v pol. 12. století. Byli označeni jako ATSINGAONI – jelikož se věnovali věštění a čarování. Toto pojmenování Romů proniklo do jazyků jednotlivých národů – v bulharštině: Acigan, ruštině: Gygan v češtině: Cikán. Jak Romové dále směřovaly ze střední Evropy na západ, vznikaly další jména – především jména migrujících skupin jako: Kalé, Romaničelové, Sintí, Bohémiens – znamenalo přicházející z Čech. "

Tato práce obsahuje tabulku.