1.

Úvod

2.	Klasická škola politické ekonomie

3.	Adam Smith

4.	David Ricardo

5.

Závěr

"Adam Smith se narodil poblíž Edinburghu jako syn berního úředníka. Studoval na univerzitě v Glasgow, kde na jeho myšlenkový vývoj měl vliv profesor morální filozofie Francis Hutcheson. V sedmnáci letech pokračoval na Balliol College v Oxfordu, kde se věnuje zejména studiu literatury.
V roce 1748 začal mít veřejné přednášky literatury a politické ekonomie v Edinburghu. Roku 1751 byl jmenován profesorem logiky na univerzitě v Glasgow. Rok poté přebírá po F. Hutchesonovi katedru morální filozofie na téže univerzitě. Jeho přednášky pokryly pole etiky, rétoriky, právnictví a politické ekonomie. Od roku 1758 působí jako děkan fakulty Glasgowské univerzity. V době svého působení na této univerzitě napsal knihu „Teorie morálního citu“,.

Jeho první dílo „Teorie mravního citu“, která patří k významným dílům morální filozofie. Jeho pohled na morální filozofii víceméně také ovlivnil jeho přítel D.Huma a jeho myšlenky se stále více ubíraly k pochopení takového jednání, které je založené na vlastním prospěchu jedince. Smith se málo zmiňuje o filozofech jako takových, ale zaměřuje se na básnictví a drama. Jeho styl psaní je barvitý. K vysvělování používá řadu příkladů zejména metaforických. Popisuje převážně psychologické jevy např. egoismus. Klade otázku „Jak mohou fungovat vztahy, kde každý je sobecký a jde mu především o svůj propěch ?“. Tento problém se objevuje i v jeho nejznámnější knize „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“. Tímto dílem se snaží postihnout působení souladu sobectví obchodníků. To znamená, že toto sobectví maximálně motivuje jednotlivce a není zapotřebí zásahů státu. Vzájemné ovlivňování všech obchodníků vede ve vyvážený soulad. Vyhnutí se intervencím vlády problémem jak tehdejší, tak dnešní doby. Význam díla byl tedy v podporování sobeckosti, která motivovala jednotlivce k prosperitě. Smith dělí filosofii na filosofii morální a „filosofii vědy“. Ve filosofii vědy se zabývá především historií věd, tedy jejich evoluční genezí a konečnou metou by měl být popis vytváření a fungování jazyka. V rámci morální filosofie existuje rozdělení na etiku jejíž předmětem zkoumání jsou mravní city a „přírodní právní vědu“. „Bohatství národů“ zkoumá právě část této přírodní právní vědy. "

Práce obsahuje překlepy a pravopisné chyby.
Práce z předmětu Dějiny ekonomických teorií - Fakulta sociálně ekonomická.