1.	Antická literatura a její vliv na evropské umění

2.	Počátky a vývoj literárního jazyka na našem území

3.	Doba husitská a její přínos pro rozvoj písemnictví. Ohlas husitství v literatuře 19. a 20. století

4.	Společenská, světonázorová a kulturní charakteristika renesance a humanismu

5.	Nové myšlenkové a umělecké směry 17. a 18. století

6.	Národní obrození. Vývoj české literatury od 70. let 18. století do poloviny 19. Století

7.	Romantismus jako životní pocit a umělecká metoda první poloviny 19. Století

8.	Kritický realismus – umělecký směr 19. století

9.	Vývoj české poezie ve 2. polovině 1 století

10.	Nástup moderního umění na přelomu 19. a 20. století

11.	Meziválečná světová próza 20. století

12.	Meziválečná umělecká avantgarda. Poezie mezi dvěma světovými válkami

13.	Česká meziválečná próza, její téma a osobnosti

14.	Karel Čapek – reprezentant demokratického proudu v české literatuře

15.	Vývoj světové literatury ve 2. pol. 20. století

16.	Vývoj české oficiální prózy od 2. světové války do současnosti

17.	Vývoj české samizdatové a exilové prózy po roce 1948

18.	Vývoj české poezie od 2. světové války do současnosti

19.	Společenská funkce divadla od jeho počátku do konce století

20.	Vývojové tendence českého a světového divadla ve století

21.	Váš kraj, vaše město v literatuře a umění (Ostrava)

22.	Humor a satira v literatuře

23.	Ústní lidová slovesnost a vývoj balady

24.	Publicistika a literární kritika

25.	Vývoj románu

"9. Vývoj české poezie ve 2. polovině 19. století

Otázka číslo 9: Společenská situace v českých zemích po porážce revoluce roku 1848 (Bachův absolutismus). Oživení české kultury v 50. letech. Spisovatelé kruhu májového – J.Neruda, V.Hálek, K.Světlá, J. Arbes. Rozvoj české poezie 60.-80. letech – ruchovci, lumírovci, jejich přínos pro rozvoj kultury (S.Čech, J.Vrchlický, J.V.Sládek)

Společenská situace
Po porážce revoluce v roce 1848 byl nastolen Bachův absolutismus, v této době ustává téměř veškerý politický život. Někteří čeští političtí představitelé jsou ve vězení, jiní jsou pod policejním dohledem. Rozvíjí se jen hospodářství a průmysl. Čechy patří k hospodářsky nejvyspělejším částem monarchie.

Situace v české literatuře
Vychází málo česky psané literatury, zanikla většina novin, velký význam má vydávání almanachů.

Almanach je sborník literárních příspěvků autorů, hlásících se určitému literárnímu směru.
V roce 1858 vychází almanach Máj. Spisovatelé, kteří se seskupili kolem tohoto almanachu se nazývají májovci, řídí se heslem od minulosti k přítomnosti. Sympatizovali s demokracií, usilovali o včlenění české literatury do literatury evropské.

Program májovců:
1. Pravdivé zobrazení soudobého života i s negativními jevy.
2. Zdůrazňují estetickou funkci literatury, nejen funkci výchovnou.
3. Požadavek umělecké svobody.
4. Vyzvednutí české literatury na evropskou úroveň.
Almanach Máj vyšel celkem čtyřikrát. Přispívali do něj: Jan Neruda, Vítězslav Hálek, Jakub Arbes, Karolína Světlá.
Vznikají nové literární útvary: fejeton, sociální balada, společenský román, povídky.

Jan Neruda (1834-1891) se narodil v Praze na Malé Straně, v domě U Dvou slunců. Vyrostl v chudých poměrech, po maturitě na gymnáziu studoval práva, studium však nedokončil, vystřídal hodně zaměstnání a nakonec se stal redaktorem Národních listů. Byl literárním a divadelním kritikem, psal fejetony. Je pokládán za zakladatele českého fejetonu, napsal jich asi 2000. Jeho fejetony vyšly knižně v pěti souborech, např. Žerty hravé a dravé. Známý je jeho fejetón Kam s ním? Kromě toho, že byl novinářem, psal básně a prózu.
První básnická sbírka byla Hřbitovní kvítí. Obsah knihy je zarámován procházkou hřbitovem a zamyšlením nad pomíjivosti života. Je zde patrný vliv špatné národní situace, básníkovy chudoby a nešťastné lásky. Sbírka byla nepříznivě přijata kritikou i čtenáři.
Neruda se pak na 10 let odmlčel a poté vydal sbírku Knihy veršů, která se skládá ze 3 části: V první části se objevují sociální balady, např. Dědova mísa."

Práce obsahuje tabulku.